O loužích

Po dešti se v loužích zrcadlí spousta věcí a pohybu. Samotné louže jsou z toho trošku zmateny, když se zadívají sami do sebe ………  

Podívá se louže sama do sebe a zvolá: „ÓÓCH jak jsem krásná! Jaké mám v sobě hvězdy!“

Podívá se do sebe sousední louže a zvolá: ÁÁÁCH to je krása! Mám v sobě zářící měsíc!“

Otočila se zeměkoule a louže začaly odrážet modrou oblohu. „ÓÓCH zvolá louže „taková ztráta! Kam se poděly mé hvězdy?“ „ÁÁÁCH zvolá druhá louže „Kam se poděl můj měsíc?“ Obě jsou zmatené a začínají podezírat jednu druhou.

Nastane noc a v loužích se zrcadlí noční obloha s hvězdami a měsícem.

„Ty zlodějko!“ zvolá jedna z nich: „Vrať mi můj měsíc, a tvé hvězdy si nech!“