- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tři žáby si hrály a skákaly okolo sudu s mlékem. Když je skákání omrzelo, vymyslely si soutěž, kdo z nich nejrychleji oběhne dřevěný sud. Když vyhrávala pořád ta stejná žába, začaly soutěžit, kdo sud přeskočí. Žádná z žab, ale nedokázala vyskočit ani na jeho ocelový okraj. Přikoulely proto poleno, které jim mělo sloužit za odrazový můstek.
První žába se odrazila a skočila přímo do sudu s mlékem. Začala se topit. Ze sudu se ozýval tlumený kvákot. Zbylé žáby se zalekly a odskákaly pryč. Vyskočit ze sudu ven bylo pro žábu nemožné. Přesto to nevzdala. Šlapala a šlapala mléko. Jen s velkými obtížemi se udržovala na vzduchu, aby mohla dýchat. Odpočívala tak, že se na chvíli potopila na dno sudu. Pak zase vyplavala na hladinu a šlapala mléko.
Takto to dělala po tři dny a tři noci, až vytvořila tvaroh. Od bílé homole se odrazila a ze sudu vyskočila. Byla o padesát gramů lehčí a o jedno moudro bohatší. „I když je situace bezvýchodná, nevzdám to.“ Co mohla žába vědět o tvarohu?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |