Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bůh zemřel

7. 07. 2017 11:53:03
Dýchal jsem pomalu, abych šetřil energii. Připadal jsem si jako plaz, který nehybně leží na slunci a nasává energii. Mohl bych se lehce přehřát. Najednou mně to došlo. Bůh zemřel ...

Pomalu jsem se obléknul a vydal jsem se mu na pohřeb. Obřad se konal v nedalekém lese, uprostřed mýtiny. Když jsem přišel, viděl jsem na palouku něco málo zajíců, pár vlaštovek a jednoho srnce. Čekal jsem, větší počet účastníků obřadu; zemřela přece tak známá osobnost. Na kraji lesa přicházeli ještě medvěd i s medvědicí a několik divokých prasat. Na pohřbu jsem byl jediným člověkem.

Slunce natahovalo krk zpoza bílého mraku, aby mu nic neuniklo; musel jsem si sundat sako, jinak bych se koupal ve vlastní šťávě. Na obloze se objevili ještě tři hvězdy.

Obřad započal. Vítr se opřel do okolních stromů a rozehrával tak šumivou hudbu. Vysoko na nebi kroužili supi. Větřili pohřeb, ale neviděli nikde tělo. Asi nás měli za blázny, a tak odletěli pryč.

Zvířata se na mne tak podivně dívala, a já pochopil, že se ode mne očekává pohřební řeč. Trochu jsem si odkašlal a předstoupil před katafalk.

„Děkuji ti pane Bože, že jsi nás až doposud opatroval, odpouštíme ti vše zlé a vzpomínáme na to dobré, které jsi za svůj život vykonal. A nebylo toho málo!
Na jednoho boha toho bylo možná až příliš. Byl jsi na všechnu práci sám, protože nikdo jiný ji za tebe udělat nemohl. Teď spočíváš konečně v pokoji a míru. Amen.“

„Amen“ zamumlali zvířata. Vítr zašuměl.

Připluli plačky v podobě těžkých mraků a snesli letní déšť, který představoval slzy. Krůpěje byly opravdu slané.

- Měl dědice? Ozval se hlas.
- Měl jediného syna, ale ten už je dávno po smrti.
- Komu tedy odkáže svůj majetek?
- Nenašlo se u něho nic, co by stálo za to. Vše co měl, už dávno před svou smrtí rozdal.
- Tedy nebudou problémy. To je dobře.

Amen.

Autor: Jakub Kouřil | pátek 7.7.2017 11:53 | karma článku: 9.32 | přečteno: 484x

Další články blogera

Jakub Kouřil

Eterikus mokrus

Byla jednou jedna víla s dlouhými vlásky tenkými jak pavoučí vlákno, které zářily na slunci i v měsíčním svitu. Ve dne vlály zlatavě a v noci se třpytily stříbrem. Bytost to byla éterická jako vonná svíce.

15.9.2017 v 14:43 | Karma článku: 4.31 | Přečteno: 150 | Diskuse

Jakub Kouřil

Tvořivá síla

Může někdo zakázat housence, aby se nestala motýlem? Může někdo zakázat myšce, aby si neolizovala čumáček a neprotahovala si vousky? Může někdo zakázat trávě, aby rostla?

4.9.2017 v 9:42 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 157 | Diskuse

Jakub Kouřil

Hra

Byla jednou jedna babka, a ta měla čtyři jabka. Nebyla to obyčejná babka, ale jabkojedka a ty jablíčka nebyla obyčejná, ale kouzelná. Jsme přece v pohádce a v pohádce se bez kouzlení neobejdeme ...

2.9.2017 v 20:50 | Karma článku: 6.86 | Přečteno: 169 | Diskuse

Jakub Kouřil

Ego jako nůž

Ego je nůž, kterým si krájíme a prosekáváme cestičku za sluníčkem. Láska je mořem, které dovede zaoblit každý hrot. Potřebuje jen čas.

23.8.2017 v 13:47 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 189 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 93 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 11.30 | Přečteno: 321 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Sluhové zla jsou zpět v PAX číslo 5

Chytlavá, tajemná, hravá a s detektivní atmosférou... Taková je úvodní znělka nového pokračování osudu vyvolených bratrů Alrika a Vigga, kterým svůj hlas opět propůjčil Jan Vondráček.

19.9.2017 v 8:17 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 107 | Diskuse

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 11. - 12. obraz

Velitel Kämpf musí přistoupit na nový plán poprav, zatímco Kurt Gemeier se musí vyrovnat s tím, že poprvé vraždil. Délka tohoto textu je cca 8 minut.

19.9.2017 v 7:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 |

Marcela Valouchová

Šutr 15 - Návrat

Byli v polovině cesty domů. Roman stále hýřil optimismem a vzpomínkami na rodnou planetu. „Vždy jsem cestoval, nevěřil jsem, že se mi bude tolik stýskat. Myslím, že se teď usadím a budu si chvíli užívat.

18.9.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.90 | Přečteno: 107 | Diskuse
Počet článků 248 Celková karma 7.34 Průměrná čtenost 361

Ozzozorba.cz         webové stránky

 

Pokud život nedáme v sázku, nikdy jej nemůžeme vyhrát. 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.