Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český člověk jako národní svéráz

7. 08. 2017 9:36:07
Bez paměti bychom se nebyli schopni ani učit, ani přemýšlet. Život by se stal jakýmsi Alzheimerem v permanenci. Ale i paměť se může stát naším prokletím, pokud nám, českému národu, bude i nadále bránit k prosperitě a bezpečnosti.

Její setrvačnost a tíha nás stále ještě tlačí k zemi, nemůžeme se pořádně nadechnout a rozmáchnout se tím starým českým palcátem. Jsme vytěsňováni z věcí světových. Úzkoprsost, slepá víra, různé postoje a stanoviska, to vše brání českému člověku podívat se rovnýma očima na právě konající se lidský kvas, který tak barvitě vylíčil J. A. Komenský ve svém Labyrintu světa a ráji srdce: „Svět jest plný Maret, běhajících a těkajících pachtujících se a shánějících ze všech stran avšak dosti nikdy nemajících.“ Tyto žabí poměry a malost nám, českému národu, zůstala dodnes. Kráčíme z doby do doby a každičkým okamžikem zažíváme střet minulého s přítomností.

Pod individuální optikou měníme jen neradi svá stanoviska, názory a již zažitá paradigmata. Dalo by se říci, že až pod tlakem neodvratných událostí, které by nás mohly ohrozit, ať už tím nebo oním, něco opravdu začneme dělat, měnit, utvářet, a tedy se aktivně na něčem podílet. Proaktivní politika je v České republice vytvářena až pod tíhou hrozby, pod nátlakem, není to promyšlený tok aktivit, který by navigoval český stát kontinuálně v čase k blahobytu. Český člověk je rozmělněn a rozdroben do tolika směrů, názorů a „Rotary klubů“, že už nevidí, že si prostě protiřečí. Tady se netáhne za provaz jedním směrem, tady se přetahují celé skupiny ve jménu „demo“kracie.

Karel Čapek: „Chudák, který na něco ve chvíli svého deliktu nemyslí, může být lidsky omlouván; ale politik a státník, který dovede ve vážné chvíli na něco nemyslet, náleží na jediné místo: mezi historické zločince. Na něco v tu chvíli nemyslet, to je téměř definice aktivní i pasívní demagogie.“ A dále: „Nerad bych ulehčoval komukoli, kdo sobecky hospodařil s chrámovými hřivnami národa a státu; ale daleko větší jejich vina je v tom, že zlikvidovali důvěru ve stát než v tom, co fakticky prohospodařili; to je jen pakatel proti ztracené hodnotě důvěry.“

A právě téměř nulová hodnota důvěry ve stát může být vysvětlením, proč se zcela veřejně, bez zjevného zájmu obyvatel demontují jeho principy. Dostáváme se zde do přímého rozporu, proč je stát ještě považován za základní platformu uspořádání moderní společnosti. Z českého státu se stává postupně jakási fasáda, kde ekonomická i politická moc ve státě míří k anonymním, velmi obtížně definovatelným strukturám ve formě nadnárodních společností, které samy tvoří jakýsi nadnárod, zanechávajíce za sebou obchodní smlouvy, mezinárodní úmluvy a konventy; smlouvy jsou přece od toho, aby je dodržovali ti slabší, to vše pro zachování dobytého území. Pod nesmírným tlakem globální nivelizace a s dokonalou souhrou státního aparátu se český národ postupně vytrácí ze světových dějin. Ale není vše ztraceno.

Český člověk stále žije a je mezi námi. Malinkatá zátoka je nám deltou, říčka mocným tokem, jezero širým mořem. Jsme bez touhy dobývat, vykořisťovat, kolonizovat. Nemáme žádného Spidermana, Supermana, Herakla. Nejsme nositeli dědičného hříchu. Jedinečný a vzácný biotop, který je vsazen do České kotliny, odolává nájezdům sofistikovaných duchovních invazí. Palisáda není dosud zborcena. Duch českého člověka totiž měří zcela jiným metrem, kde neplatí jen nemilosrdné fyzikální zákony peněz. Český člověk, to je národní svéráz. Na lvy nedá, v čínské draky nevěří, nebije se do prsou, zato se rád napije a tu a tam si bouchne do stolu v hospodské krčmě; samotná radost je jakoby ukryta v nás samých, a ne v symbolech. Nevěříme státu, nevěříme státním institucím, nevěříme státním úředníkům, a proto nevěříme ani v žádné národní zájmy. Jsme velmi pragmatičtí a lidští; tíhneme mírně k anarchii, ale ta se stává spíše kořením, které dodává životu tak příjemnou chuť, bez kterého přece žádné božské jídlo nemůže chutnat opravdu božsky. Malé se nám zdá nesmírně něčím obrovským, a titánské nicotným. V České republice najdete zkrátka docela jiný duševní habitus; život natěsnaný, ale útulný.

Ferdinand Peroutka: „Vskutku, tato země ještě neřekla, co chtěla říci a co, nepochybujeme, jednou řekne. Myslíme však, že to, co říkají a dělají dnešní politikové, není to, co země chce říci. A víme, že země tím dříve promluví své pravé slovo, čím pevněji lidé, kteří ji obývají, budou stát při svých ideálech, a čím méně budou zamlčovat touhu po lepším. „

Antonín Švehla: „Musíme vydržet, aby se na nás zase nezapomnělo, jako se na nás zapomnělo roku 1648. Tehdy se o nás na mírové konferenci v Osnabrücku ani nemluvilo.“ A zapomnělo se na nás opět roku 1938 v Mnichově.

Pravděpodobnost pravděpodobnosti, že bude český národ zrazen opět, ponechám na uváženi samotného čtenáře. Ale nyní je potřeba, aby český národ opět nabyl ofensivního brusu; ze světových otázek udělat otázky své, a naše otázka česká musí se stát otázkou světovou. V dnešní globalizované době už to nejsou zdroje, které limitují rozhodování, ale prim hraje samotné rozhodování, které zdroje vytváří.

Autor: Jakub Kouřil | pondělí 7.8.2017 9:36 | karma článku: 11.56 | přečteno: 430x

Další články blogera

Jakub Kouřil

Hlinožrout

Jsem největším a nejtěžším. Jsem líný. Jen papám a už vůbec se mi nechce vstávat. Pojídám půdu, protože té je všude spousta. Nemusím se vůbec hýbat. Stačí si jen rýpnout a už mám kousek hromádky v puse...

4.8.2017 v 13:43 | Karma článku: 4.06 | Přečteno: 174 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 454 | Diskuse

Jakub Kouřil

Ministerstvo pro správu úřednictva

Sklep budovy ministerstva, byl hřbitovem všech vyřazených dokumentů a praskal ve svých švech. Každý týden objížděl skladník všechny kanceláře v budově. Úřednictvo mu házelo na vozík všelijaké lejstra svázané konopným provázkem.

10.7.2017 v 13:14 | Karma článku: 12.67 | Přečteno: 575 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Petr Burian

Kulturní eurotradice

Na novinové titulky typu: V xxx zaútočil nožem (autem, samopalem, dosaďte si sami) na lidi. Po útoku zůstalo šest (patnáct, dvacet, dosaďte si sami) mrtvých... si už zvykáme, jako na nekuřácké nonstop putyky plné maminek s dětmi.

20.8.2017 v 14:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 44 | Diskuse

Monika Pilloni

Patriotická loď u Malty: zákaz přistání, posádka bez vody

Defend Europe informují, že 17. srpna završilii svoji úspěšnou misi. Posádka C-Star se nachází na HURD ́S BANK u Malty a jsou bez vody. Kolaboranti pašeráků jsou v přístavech, bojovníci proti ilegalitě nedostali povolení k vjezdu?

20.8.2017 v 14:38 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 281 | Diskuse

Vilém Barák

Veřejných peněz je ve sportovní špíně škoda

Sportovci soutěží za sebe a své sponzory a kdo má touhu vyniknout, bude sportovat i bez státní podpory. A jestliže si někdo přeje, aby Czechia získávala co nejvíce medailí na světových šampionátech, je to jeho věc a jeho peníze.

20.8.2017 v 13:52 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 216 | Diskuse

Beata Krusic

Vzpomínka na "Majkla"

Vzpomínám si jako dnes, kdy 25.6. 2009 přinesla světová média smutnou zprávu, že zemřel americký zpěvák, Michael Jackson.

20.8.2017 v 13:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 126 | Diskuse

Jan Dvořák

Zamává kandidát z Vesničky s prezidentskými šancemi Zemana, Horáčka a Drahoše?

V tomto týdnu se budoucí prezidentští kandidáti trumfovali v tom, kdo z nich má už víc podpisů nad padesátitisícový limit, a jenom dosud nerozhodnutý Kubera skromně mlčel, protože má svých patnáct dobrozdání od kolegů ze Senátu.

20.8.2017 v 12:13 | Karma článku: 19.06 | Přečteno: 587 | Diskuse
Počet článků 243 Celková karma 9.01 Průměrná čtenost 364

Ozzozorba.cz         webové stránky

 

Pokud život nedáme v sázku, nikdy jej nemůžeme vyhrát. 

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.