Dva staříci sedí na oprýskané lavici a pozorují tok řeky.
Zčistajasna vylétne z vody pírko a kolébavým pohybem letící kachny, prolétává před očima staříků. Chvíli letí nahoru a pak klesá a těsně nad hladinou opět vzlétne.
„Vypadá jako živé, jako by mělo svou vůli, viďte?“
„Ale Pepo“ pravil stařec a zapřel se o svou hůl:
„Pohyb pírka závisí na větru...
vítr závisí na teplotě vzduchu
teplota vzduchu je tvořena Sluncem
Slunce by nemohlo existovat bez Gravitace
a kde by byla Gravitace, nebýt Černé díry, ve které se roztáčí Vesmír.“
„Františku“ pravil druhý stařík. „Já si stejně myslím, že to pírko o sobě ví. Podívej, jak tančí, to nemůže být náhoda.“