Ostrov bláznů

Byl jednou jeden ostrov a na tom ostrově žili lidé, kteří se udávali pro sebemenší blud. Tak kupříkladu pan Čočka si stěžoval na velitelství (tam se o všem rozhodovalo a trestalo), že pan Roudil dostal virózu ...

Obviněný pán byl předvolán na velitelství, aby prokázal svou nevinu. Přesto že se svlékl do naha a dělal dřepy i kliky, aby dokázal, že žádnou chorobou netrpí, porotu se mu na svou stranu naklonit nepodařilo. Zastřelili ho, tak jako zastřelili každého pro sebenepatrnější blud. Horečka udávání a střílení trvala několik měsíců a za tu dobu už na ostrově nežil nikdo. Zbývalo jen pár chlápků na velitelství. Ti se do sebe vrhli a vymýšleli si na sebe bizarní bludy, za které byli všichni popraveni. Na konec zůstal jen velitel ostrova, který propadl hlubokému pláči a zvolal: „Teď, když je ostrov pročištěn od všech bludů jej nemám s kým sdílet“ a střelil se do hlavy.