Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vzlet

Nač trávit dvacet let života usilovnou meditací, abychom zastavili svůj dech nebo třeba chodili po vodě? Na to máme rychlé lodě. Proč mrhat drahocenným časem, který nám byl tak štědře přidělen? 

Mravenec, netopýr nebo člověk. Každý vnímá realitu světa za pomocí smyslových orgánů. Přebýváme ve svých tělech a takto vybaveni poznáváme svět. Napadá mne otázka: Kdo ho pro nás vyrobil? Řídíme snad funkci své ledviny nebo jater? Ovládáme tvorbu krve? Jakým směrem a tempem má proudit? Dáváme pokyn k výrobě nových buněk? Odpověď zní: Ano i ne.

Ale ať už práci vykonáváme podvědomě anebo to za nás činí neviditelná Síla jedno je jisté, neděláme to vědomě. Domnívám se, že to ani není zapotřebí. Jaký by to byl život, kdybychom se museli starat kam dopravit každou kapku naši krve nebo ovládat tvorbu hemoglobinu.

Nač trávit dvacet let života usilovnou meditací, abychom zastavili svůj dech nebo třeba chodili po vodě? Na to máme rychlé lodě. Proč mrhat drahocenným časem, který nám byl tak štědře přidělen? I kdybychom dokázali vědomě ovládat všechny vnitřní orgány, ze kterých jsme složeni, posunulo by nás to jen hlouběji do buněčného prostoru. Na zvládnutí jediné buňky bychom potřebovali další životy. Neztrácejme tedy čas nad pár vlákny svého kokonu, ze kterého jsme upředeni a vydejme se na dobrodružnou výpravu za poznáním svého Středu. Na cestu potřebujeme jen palivo a ranec odvahy.

Mravenci si stavějí mraveniště, netopýři se vydávají v noci na lov a člověk přemýšlí, zda si večer dopřeje pečenou kachnu se zelím nebo vydrží o hladu do rána. Máme své Sítě, do kterých lovíme to, co pokládáme za důležité. Ať už je to láska nebo cukroví. Sítě s řídkými oky jsou stavěné pro "velké ryby" a ty s nahuštěnými zachytávají "drobný plankton." Vytváříme si abstraktní sítě pro krásu nebo vědecké pro zachytávání subatomárních částic. Je jich tolik, na kolik nám stačí fantazie. Ale ať je jich třeba jako atomů ve vesmíru, jedno mají společné. Všechny jsou postaveny na tom samém principu. Ochraňují život pro další život (rozmnožování). Chrání a krmí svůj Střed, svůj klenot. Ale pracuji jen s výsečemi vesmíru, které dále porcují a zpracovávají na menší a stravitelnější kousky. Střed (celek) samotný je nedotčen a září uprostřed a možná že se i směje, všemu tomu hemžení a shonu, který se odehrává na jeho povrchu. Paradoxně každý živočich chrání podvědomě to, o kterém toho moc neví. Své vnitřní Já.

Poznání Středu je jako proměna housenky v motýla. Hodně z nás bohužel ustrne ve stádiu kukly. Zamotá se do hedvábných vláken hlubinné meditace s myšlenkou, že toto je konečné stádium. Nirvána. Nic lepšího už nemůže být.

Mnoho z nás ustrne ve stádiu housenky, která nemá nikdy dost smyslových potěšení. Zakuklení považuje za svou smrt a kuklu za hrob. O motýlu neví nic a vajíčku se bude vysmívat. K transformaci nemůže dojít. Nemůžeme se proměnit v nové a přitom si ponechat staré.

Jen nepatrná hrstka z nás proklouzne osudem a vzlétne.

Autor: Jakub Kouřil | pátek 27.12.2019 7:58 | karma článku: 6,91 | přečteno: 149x
  • Další články autora

Jakub Kouřil

Cinkání

Nebus, který byl menší než kamínek do zapalovače, se řítil rychlostí supernovy z pravé části vesmíru...

13.4.2024 v 5:18 | Karma: 7,57 | Přečteno: 228x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Talíř a myška

Kočka se otřela na stole o porcelánový talíř. Ten spadl a rozbil se. Jeden ze střepů se zakutálel až k překvapené myšce. V jeho středu se objevily oči a talíř promluvil.

2.4.2024 v 8:35 | Karma: 8,85 | Přečteno: 199x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

O stromu a housence

„Jau, to bolí! Pane, mohl byste mě přestat jíst?“ zanaříkal strom. "Přestat papat? Vy jste se asi zbláznil!"

30.3.2024 v 12:44 | Karma: 10,30 | Přečteno: 219x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Borovicový spor

Na malém kopečku rostly dvě borovice. Byly stejně vysoké i stejně staré. Jedna rostla na východní straně, druhá na západní.

27.3.2024 v 6:32 | Karma: 14,36 | Přečteno: 388x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Buddha a motýl

Motýlí křídla v odstínech ocelové modré a něžného zlata, tancovala v jemném vánku, jako by vzduchem nesla, šepoty moudrosti.

7.3.2024 v 6:27 | Karma: 0 | Přečteno: 171x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Motýl a mnich

V klidné zahradě kolem stromu Bodhi, kde kdysi Buddha dosáhl osvícení, poletoval po květech nezbedný motýl jménem Bzuk. S křídly v křiklavé růžové a zelené, měl pověst lumpa v království hmyzu.

6.3.2024 v 9:31 | Karma: 0 | Přečteno: 192x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Reportáž ze Saudské Arábie

Z výšky deseti kilometrů jsem pozoroval tvář pouště, a zatímco jsem se kochal, přerušila mě letuška otázkou: „Quzi nebo Maklubu?“ vypadala jako z pohádky o Šeherezádě. Černé vlasy, tmavé oči, čokoládová pleť...

27.2.2024 v 13:11 | Karma: 18,98 | Přečteno: 513x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Trpělivost růže přináší

Stál tam ..............................................................................................

13.2.2024 v 3:31 | Karma: 8,58 | Přečteno: 174x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Vegetariáni mají na můj záchod zákaz

Už mně štvaly Petrovy řeči o tom, jak je vegetariánská strava bez pořádných proteinů a jak je při takové dietě člověk neduživý a slábne.

25.1.2024 v 4:13 | Karma: 19,96 | Přečteno: 757x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Duch Paduch

Představte si, že jste nesmrtelní a k tomu, máte přidáno ještě věčné zdraví, mládí, sílu, moc a slávu, a k tomu spoustu peněz...

23.1.2024 v 6:01 | Karma: 10,22 | Přečteno: 258x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Rukavice

Je zima a mráz a tak člověk nosí rukavice. V hospodě blízko parku jsem ztratil pravou a bez rukavic na mraze mi zebou ruce a tak jsem si koupil nový pár...

22.1.2024 v 12:15 | Karma: 13,23 | Přečteno: 328x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Ukradený Beethovenův klavír

V Praze Na Kampě jsem si vychutnával nejenom plzeň, ale i šplouchání Vltavy. Na terase prázdné hospůdky ukazovaly hodiny devět ráno. Ještě jsem nedopil ani první pivko a ke stolu přímo naproti usedl rozložitý pán...

14.1.2024 v 15:22 | Karma: 11,28 | Přečteno: 396x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Lampión

Jako chlapec jsem plul na zaoceánské lodi a moc se mi líbila modrá vlajka. Byla na tom nejvyšším místě lodi, na stožáru. Myslím si, že místa, která jsou nízko, nejsou tak pěkná.

6.1.2024 v 16:05 | Karma: 10,26 | Přečteno: 290x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Dub a žebrák

Týden mohutně pršelo a z lesní půdy se stala bažinatá past. Podmáčené stromy padaly k zemi jako sirky. Nedaleko vesnice, kousek od cesty zapadl do obnažených kořenů místní žebrák.

13.12.2023 v 6:29 | Karma: 13,02 | Přečteno: 306x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Bůh, Závist a Anihilace

V době kdy Bůh rozsvěcoval vesmír a vytvářel hvězdy a planety, přilétla Závist a pískla zlostí.......

28.11.2023 v 18:26 | Karma: 8,22 | Přečteno: 197x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Srdce vladaře (pohádka)

Žil byl mocný vladař. Jmenoval se TULIKULA a v den zimního slunovratu, kdy je noc nejdelší se králi narodila trojčata. Do království tří jezer zasáhlo velké štěstí, neboť mělo zajištěno pokračování svého rodu.

27.11.2023 v 12:23 | Karma: 10,21 | Přečteno: 202x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Dobrodružství ostravského bezdomovce pana Rozehnala

Říká se, že první zima na ulici bývá ta nejhorší. Potvrdí vám to každý, kdo to přežil. Krabicové víno za 40,- Kč. udělá bezdomovci ohromnou radost a rozváže jazyk. K napsání příběhu mne inspiroval jeden zvláštní bezdomovec.

20.11.2023 v 6:45 | Karma: 17,55 | Přečteno: 409x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Nejrychlejší kůň

Pohádka o králi a smrťákovi. .........................................................................

19.11.2023 v 6:38 | Karma: 11,64 | Přečteno: 240x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Socialismus byl v tom lepší

Vrchní prchni, Což takhle dát si špenát, Jak utopit Dr. Mráčka, „Pane, vy jste vdova!“ Baron Prášil, Arabela, Kdo chce zabít Jessii? Dívka na koštěti, Srdečný pozdrav ze Zeměkoule, Muž z prvního století...

17.11.2023 v 18:03 | Karma: 32,11 | Přečteno: 956x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Dveře

Satum se převaloval v posteli a nemohl usnout. Obchod místo toho, aby peníze rozmnožoval, tak je polykal. K tomu všemu byla žena rozmrzelá a podrážděná a v takové atmosféře se těžko žije.

30.10.2023 v 12:57 | Karma: 10,00 | Přečteno: 256x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 369
  • Celková karma 10,19
  • Průměrná čtenost 486x
BOHATSTVÍ NEMÁ STROP, TAK JAKO BÍDA NEMÁ SVÉ DNO.