Dondo a Mondo
Tehdy jsem sloužil na čerpací stanici na Plutu. Na trpasličí planetu přistávaly raketoplány a doplňovaly si potřebný kyslík.
Jednoho dne mi počítač hlásil závadu. Prasklo čidlo plnícího robota č. 177. Oblékl jsem si skafandr a šel ho vyměnit. Jednalo se o běžnou opravu. Čidla v mrazu na Plutu, selhávají často.
Mezi sektorem C a D se vznášel tvor podobný pozemské housence, ale tahle byla obrovská a její tělo se ztrácelo v černém kosmu.
„Jmenuji se Dondo,“ řekla housenka. „Tato planeta je studená a bez života, nebudu ji jíst. Prosím, dej mi alespoň kyslík, jako předkrm na cestu. Před sebou vidím lepší sousto. Planeta Země netušila, jaká hrozba se nad ní vznáší.
„Kyslík došel. Už nemám ani kapku.“ Zalhal jsem a řekl: „A není to od vás vůbec hezké. Konzumovat planety. Takový mravenec si vezme jen zrnko rýže. Když sníš planetu, naroste snad nová? Na místě zbude jen prázdný prostor bez života.“
„Nevidím rozdíl mezi mravencem nebo planetou. Všechno je pro mě energie. Naposledy jsem si pochutnal na zelené planetě. Ale ty nejchutnější jsou modré. Když takovou uvidím, sbíhají se mi žaludeční šťávy.“ Radoval se Dondo.
„Planeta je toxická!“ Zakřičel jsem. „Jen se podívej, jak je znečištěná. Bude ti z ní jen zle!“
„Je tučná a kulaťoučká a musím ji sníst dříve, než se zkazí.“
„Zkazí?“ Podivil jsem se. „Jak se může planeta zkazit?“
„Cítím tam hromadu atomových zbraní. Dám si ji raději hned, než se mi rozletí před očima.“
„Počkej!“ Zakřičel jsem. „Na Zemi žije Mondo. Je velmi toxický, a pokud sežereš planetu, sníš i Monda a budeš umírat ve velkých bolestech.“
„Kdo je Mondo?“
„Mondo je geniální parazit. Bude s tebou žít a trápit tě dokud budeš na živu. Je velmi drobný. Pojídá jen kousíčky vnitřních orgánů housenek, které jim znovu dorůstají. Začne tě užírat pomaloučku a zlehka. Mezitím se přesune do jiných částí tvého těla. Do jiných komůrek. Takových rozjedených míst bude mít mnoho. Zatímco Mondo bude hodovat, nebudeš mít chvilku klidu.“
„A kde ho najdu, abych ho mohl zničit?“
„Monda nenajdeš. Je menší než mravenec. Může být na Zemi kdekoliv.“
Když jsem domluvil, nastalo ticho. Nevím, jak dlouho jsem tam čekal na odpověď, ale zdálo se mi, že to byla celá věčnost.
„K čertu s Mondem!“ Zaburácela housenka a opustila Sluneční soustavu.
Jestli se Dondo vrátí, bude se vás ptát. Je Mondo na Zemi? Nesmíte říct, že Monda neznáte, že jste o něm neslyšeli, a že to jsou všechno jen hloupé řeči. Možná, že zachráníte planetu.
Jakub Kouřil
Cinkání
Nebus, který byl menší než kamínek do zapalovače, se řítil rychlostí supernovy z pravé části vesmíru...
Jakub Kouřil
Talíř a myška
Kočka se otřela na stole o porcelánový talíř. Ten spadl a rozbil se. Jeden ze střepů se zakutálel až k překvapené myšce. V jeho středu se objevily oči a talíř promluvil.
Jakub Kouřil
O stromu a housence
„Jau, to bolí! Pane, mohl byste mě přestat jíst?“ zanaříkal strom. "Přestat papat? Vy jste se asi zbláznil!"
Jakub Kouřil
Borovicový spor
Na malém kopečku rostly dvě borovice. Byly stejně vysoké i stejně staré. Jedna rostla na východní straně, druhá na západní.
Jakub Kouřil
Buddha a motýl
Motýlí křídla v odstínech ocelové modré a něžného zlata, tancovala v jemném vánku, jako by vzduchem nesla, šepoty moudrosti.
Jakub Kouřil
Motýl a mnich
V klidné zahradě kolem stromu Bodhi, kde kdysi Buddha dosáhl osvícení, poletoval po květech nezbedný motýl jménem Bzuk. S křídly v křiklavé růžové a zelené, měl pověst lumpa v království hmyzu.
Jakub Kouřil
Reportáž ze Saudské Arábie
Z výšky deseti kilometrů jsem pozoroval tvář pouště, a zatímco jsem se kochal, přerušila mě letuška otázkou: „Quzi nebo Maklubu?“ vypadala jako z pohádky o Šeherezádě. Černé vlasy, tmavé oči, čokoládová pleť...
Jakub Kouřil
Trpělivost růže přináší
Stál tam ..............................................................................................
Jakub Kouřil
Vegetariáni mají na můj záchod zákaz
Už mně štvaly Petrovy řeči o tom, jak je vegetariánská strava bez pořádných proteinů a jak je při takové dietě člověk neduživý a slábne.
Jakub Kouřil
Duch Paduch
Představte si, že jste nesmrtelní a k tomu, máte přidáno ještě věčné zdraví, mládí, sílu, moc a slávu, a k tomu spoustu peněz...
Jakub Kouřil
Rukavice
Je zima a mráz a tak člověk nosí rukavice. V hospodě blízko parku jsem ztratil pravou a bez rukavic na mraze mi zebou ruce a tak jsem si koupil nový pár...
Jakub Kouřil
Ukradený Beethovenův klavír
V Praze Na Kampě jsem si vychutnával nejenom plzeň, ale i šplouchání Vltavy. Na terase prázdné hospůdky ukazovaly hodiny devět ráno. Ještě jsem nedopil ani první pivko a ke stolu přímo naproti usedl rozložitý pán...
Jakub Kouřil
Lampión
Jako chlapec jsem plul na zaoceánské lodi a moc se mi líbila modrá vlajka. Byla na tom nejvyšším místě lodi, na stožáru. Myslím si, že místa, která jsou nízko, nejsou tak pěkná.
Jakub Kouřil
Dub a žebrák
Týden mohutně pršelo a z lesní půdy se stala bažinatá past. Podmáčené stromy padaly k zemi jako sirky. Nedaleko vesnice, kousek od cesty zapadl do obnažených kořenů místní žebrák.
Jakub Kouřil
Bůh, Závist a Anihilace
V době kdy Bůh rozsvěcoval vesmír a vytvářel hvězdy a planety, přilétla Závist a pískla zlostí.......
Jakub Kouřil
Srdce vladaře (pohádka)
Žil byl mocný vladař. Jmenoval se TULIKULA a v den zimního slunovratu, kdy je noc nejdelší se králi narodila trojčata. Do království tří jezer zasáhlo velké štěstí, neboť mělo zajištěno pokračování svého rodu.
Jakub Kouřil
Dobrodružství ostravského bezdomovce pana Rozehnala
Říká se, že první zima na ulici bývá ta nejhorší. Potvrdí vám to každý, kdo to přežil. Krabicové víno za 40,- Kč. udělá bezdomovci ohromnou radost a rozváže jazyk. K napsání příběhu mne inspiroval jeden zvláštní bezdomovec.
Jakub Kouřil
Nejrychlejší kůň
Pohádka o králi a smrťákovi. .........................................................................
Jakub Kouřil
Socialismus byl v tom lepší
Vrchní prchni, Což takhle dát si špenát, Jak utopit Dr. Mráčka, „Pane, vy jste vdova!“ Baron Prášil, Arabela, Kdo chce zabít Jessii? Dívka na koštěti, Srdečný pozdrav ze Zeměkoule, Muž z prvního století...
Jakub Kouřil
Dveře
Satum se převaloval v posteli a nemohl usnout. Obchod místo toho, aby peníze rozmnožoval, tak je polykal. K tomu všemu byla žena rozmrzelá a podrážděná a v takové atmosféře se těžko žije.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 369
- Celková karma 10,15
- Průměrná čtenost 486x