Bajka o cvrčku a žábě

Žila byla žába, která měla oči vyboulené o něco více než jiné žáby a proto vnímala všechno trochu jinak. Stéblo trávy bylo hubené, obloha málo modrá ...  

a když spatřila vránu, kvákla. 

 „Má sice křídla, ale neumí létat.“

„Proč si to myslíte?“ Ptal se cvrček, který se houpal opodál na rákosu. 

„Protože letěla úplně nakřivo.“ Kvákla žába.

„A co si myslíte o mém skoku?“ Usmál se cvrček, udělal hop a skočil před žábu.

Žába vystřelila lepkavý jazyk a přitáhla si cvrčka k sobě: „Skok byl slabý a doskok příliš tvrdý!“

Cvrček, který se třásl strachy, povídá: „Máš pravdu, žábo, už to začínám chápat, vrána musela letět nakřivo a já bych hrozně rád svůj skok zopakoval, budu-li mít zlepšení.“

Žába cvrčka vyplivla, ale ten už na nic nečekal a odskákal pryč z močálu.