Nejsladší smetana

Dnes jsem šel do parku a uslyšel ptáčka nádherně zpívat. Valil tak nádherné bomby. Operní zpěvák se může zahrabat. 

Špičkoví atleti se mohou zahrabat. Jen se podívejte na rychlost geparda, nebo na gazelí skoky. Boxeři se můžou zahrabat. Dejte jim do ringu takovou gorilu a oni se stáhnou.

Co umělci? Ti jen kopírují existenci. Jen se podívejte na sněhové vločky, jsou jich milióny a každá je originál nebo listy. Jakou nádheru naprogramovala příroda. Květiny, stromy, celé galaxie a v nich miliardy hvězd.

Co vojenská mašinérie, letadlové lodě a atomové ponorky? Mohou se zahrabat. Jen se podívejte do mraveniště, jak jsou mravenci organizovaní, jak každý ví přesně, co má dělat a dělají to milióny let. Takže pánové a dámy, pokud si myslíte, že děláte něco úžasného, držte hu..

Je tedy člověk úplný nýmand? Ale vůbec ne. Člověk je stvořen pro lásku. Aby obejmul mravence, ptáčky, stromy i slunce. Aby se radoval, aby se cítil jako v rajské zahradě. Na konci evolučního řetězce zbývá nejsladší smetana, láska.