Zapařená kloaka

„Mokvavý bolák v zapařené kloace. Seškvařená hniloba s krysím sádlem. Sirný výpar z vykotlaného zobáku.“ Hvízdal do světa modrý ptáček.  

Myška, která všechno slyšela, se  ptáčka zeptala: „Nemáš snad modrou oblohu, dobrý vítr a k tomu tučné červíky? Máš silné křídla a zobák bez kazu. Proč hvízdáš takové oplzlosti?

Ptáček pískl: „Když už jsem všechnu krásu vypískal, co jiného mi zbývá než opěvovat ošklivost. I ta má své místo na slunci. Víš co myško, povím ti jeden příběh:

Periferní stoka

Kapka fermentovaného slizu se prdelila na žluklém nehtu. „Co tady kurva chceš?“ Ptal se pazneht. Už tak mám svých starostí nad nehet.“

 „Líbí se mi tady.“ Zakloktal sliz. „V tvém zkrabatělém těle se mi tak krásně prdelí. Mám se o co opřít a nesklouznu.“

„Kurva já ti oporu dělat nebudu. Smrdíš jak periferní stoka. Zavolám na svého pána a ten tě setře.“

„To neuděláš, že ne?“

„To si piš, že udělám!“ a pazneht pískl na svého pána. Ten spatřil páchnoucí sliz a setřel ho."

Myška spráskla tlapky a zalezla do díry.