Tajemství věčného štěstí

Setkal jsem se s bezdomovcem, který mi prozradil jak to dělá, že je neustále v pohodě. A to nepil alkohol ani nekouřil. Neměl kde spát a neměl co jíst. 

Sehnal jsem si brigádu jako malíř. Měl jsem vymalovat okrovou barvou veganskou restauraci. Když jsem ji maloval, otevřenými dveřmi do místnosti proudil čerstvý vzduch. Dovnitř vstoupil starší bezdomovec, kterého jsem znal. Živil se tím, že prodával na ulici staré knihy. Od státu nikdy nic nechtěl a pomoc v hmotné nouzi odmítal. Pozdravili jsme se a on si sedl na prázdnou židli. Nabídl mi „Dva divochy“ od Thompsona Setona a „Petrolejového prince“ od Karla Maye. Tentokráte jsem nic nekoupil. Obě jsem četl.

„Nevadí, příště seženu další,“ řekl a znovu se usmál. Okrová barva mi kapala na podlahu, na hlavu i do očí. Buď jsem měl špatný váleček nebo jsem to neuměl. Spíše to druhé.

„Jak to děláš Petře, že jsi neustále v pohodové náladě?“ Zeptal jsem se bezdomovce.

„Nic nedělám, co bych dělal, prostě jsem šťastný.“ Řekl Petr, ušklíbl se a pokračoval. „Peníze a strach jsem nikdy neměl. Nemám kde spát, nemám co jíst, nemám ani zuby, ale jsem šťastný.“

Ale jaké je tvé kouzlo? Odkud čerpáš sílu? Nedal jsem se odbýt.

„Tajemství mého štěstí a radosti ti mohu prozradit, ale pod jednou podmínkou. Nesmíš to nikomu sdělit. Ani své ženě.“

Souhlasil jsem.

Petr vstal a pokynul, abych si sedl na židli. Řekl ať zavřu oči. Očekával jsem, že mi sladké tajemství prozradí do ouška. Chvíli se nic nedělo, slyšel jsem, jak poodešel. Pak se vrátil a vylil mi kýbl barvy na hlavu a odešel pryč.

Zafungovalo TO. Tedy ne hned, ale postupně. Nejprve jsem byl ošklivě naštvaný a cítil, že mě Petr podvedl. Že se mi pomstil za to, že jsem si od něj nic nekoupil. Ale později když jsem se sprchoval, jsem začal vnímat příjemné vibrace. Barva odtékala do výtoku a něco se vytrácelo z mého nitra. Příjemný pocit sílil, a když jsem se utíral ručníkem tak jsem se hlasitě rozesmál. Od té doby jsem se přestal bát. Že přijdu o práci, že se stane to a ono, že …. Moje žena okamžitě poznala změnu a ptala se co se mnou je? Jak to že mám neustále tak dobrou náladu? Dokonce mne podezírala, že beru drogy.

Slíbil jsem, že tajemství věčné radosti a štěstí nikomu neprozradím a tak jsem jej nikomu ani své ženě nevyzradil a možná že tajemství někomu sdělím, ale pod jednou podmínkou. Už se těším. 

Autor: Jakub Kouřil | neděle 19.9.2021 16:17 | karma článku: 12,49 | přečteno: 459x
  • Další články autora

Jakub Kouřil

Cinkání

Nebus, který byl menší než kamínek do zapalovače, se řítil rychlostí supernovy z pravé části vesmíru...

13.4.2024 v 5:18 | Karma: 7,56 | Přečteno: 227x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Talíř a myška

Kočka se otřela na stole o porcelánový talíř. Ten spadl a rozbil se. Jeden ze střepů se zakutálel až k překvapené myšce. V jeho středu se objevily oči a talíř promluvil.

2.4.2024 v 8:35 | Karma: 8,85 | Přečteno: 199x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

O stromu a housence

„Jau, to bolí! Pane, mohl byste mě přestat jíst?“ zanaříkal strom. "Přestat papat? Vy jste se asi zbláznil!"

30.3.2024 v 12:44 | Karma: 10,29 | Přečteno: 218x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Borovicový spor

Na malém kopečku rostly dvě borovice. Byly stejně vysoké i stejně staré. Jedna rostla na východní straně, druhá na západní.

27.3.2024 v 6:32 | Karma: 14,36 | Přečteno: 387x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Buddha a motýl

Motýlí křídla v odstínech ocelové modré a něžného zlata, tancovala v jemném vánku, jako by vzduchem nesla, šepoty moudrosti.

7.3.2024 v 6:27 | Karma: 0 | Přečteno: 170x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Motýl a mnich

V klidné zahradě kolem stromu Bodhi, kde kdysi Buddha dosáhl osvícení, poletoval po květech nezbedný motýl jménem Bzuk. S křídly v křiklavé růžové a zelené, měl pověst lumpa v království hmyzu.

6.3.2024 v 9:31 | Karma: 0 | Přečteno: 191x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Reportáž ze Saudské Arábie

Z výšky deseti kilometrů jsem pozoroval tvář pouště, a zatímco jsem se kochal, přerušila mě letuška otázkou: „Quzi nebo Maklubu?“ vypadala jako z pohádky o Šeherezádě. Černé vlasy, tmavé oči, čokoládová pleť...

27.2.2024 v 13:11 | Karma: 18,98 | Přečteno: 512x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Trpělivost růže přináší

Stál tam ..............................................................................................

13.2.2024 v 3:31 | Karma: 8,58 | Přečteno: 173x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Vegetariáni mají na můj záchod zákaz

Už mně štvaly Petrovy řeči o tom, jak je vegetariánská strava bez pořádných proteinů a jak je při takové dietě člověk neduživý a slábne.

25.1.2024 v 4:13 | Karma: 19,96 | Přečteno: 756x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Duch Paduch

Představte si, že jste nesmrtelní a k tomu, máte přidáno ještě věčné zdraví, mládí, sílu, moc a slávu, a k tomu spoustu peněz...

23.1.2024 v 6:01 | Karma: 10,22 | Přečteno: 257x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Rukavice

Je zima a mráz a tak člověk nosí rukavice. V hospodě blízko parku jsem ztratil pravou a bez rukavic na mraze mi zebou ruce a tak jsem si koupil nový pár...

22.1.2024 v 12:15 | Karma: 13,23 | Přečteno: 327x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Ukradený Beethovenův klavír

V Praze Na Kampě jsem si vychutnával nejenom plzeň, ale i šplouchání Vltavy. Na terase prázdné hospůdky ukazovaly hodiny devět ráno. Ještě jsem nedopil ani první pivko a ke stolu přímo naproti usedl rozložitý pán...

14.1.2024 v 15:22 | Karma: 11,28 | Přečteno: 395x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Lampión

Jako chlapec jsem plul na zaoceánské lodi a moc se mi líbila modrá vlajka. Byla na tom nejvyšším místě lodi, na stožáru. Myslím si, že místa, která jsou nízko, nejsou tak pěkná.

6.1.2024 v 16:05 | Karma: 10,25 | Přečteno: 289x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Dub a žebrák

Týden mohutně pršelo a z lesní půdy se stala bažinatá past. Podmáčené stromy padaly k zemi jako sirky. Nedaleko vesnice, kousek od cesty zapadl do obnažených kořenů místní žebrák.

13.12.2023 v 6:29 | Karma: 13,02 | Přečteno: 306x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Bůh, Závist a Anihilace

V době kdy Bůh rozsvěcoval vesmír a vytvářel hvězdy a planety, přilétla Závist a pískla zlostí.......

28.11.2023 v 18:26 | Karma: 8,22 | Přečteno: 196x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Srdce vladaře (pohádka)

Žil byl mocný vladař. Jmenoval se TULIKULA a v den zimního slunovratu, kdy je noc nejdelší se králi narodila trojčata. Do království tří jezer zasáhlo velké štěstí, neboť mělo zajištěno pokračování svého rodu.

27.11.2023 v 12:23 | Karma: 10,20 | Přečteno: 201x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Dobrodružství ostravského bezdomovce pana Rozehnala

Říká se, že první zima na ulici bývá ta nejhorší. Potvrdí vám to každý, kdo to přežil. Krabicové víno za 40,- Kč. udělá bezdomovci ohromnou radost a rozváže jazyk. K napsání příběhu mne inspiroval jeden zvláštní bezdomovec.

20.11.2023 v 6:45 | Karma: 17,55 | Přečteno: 409x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Nejrychlejší kůň

Pohádka o králi a smrťákovi. .........................................................................

19.11.2023 v 6:38 | Karma: 11,64 | Přečteno: 240x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Socialismus byl v tom lepší

Vrchní prchni, Což takhle dát si špenát, Jak utopit Dr. Mráčka, „Pane, vy jste vdova!“ Baron Prášil, Arabela, Kdo chce zabít Jessii? Dívka na koštěti, Srdečný pozdrav ze Zeměkoule, Muž z prvního století...

17.11.2023 v 18:03 | Karma: 32,11 | Přečteno: 956x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Dveře

Satum se převaloval v posteli a nemohl usnout. Obchod místo toho, aby peníze rozmnožoval, tak je polykal. K tomu všemu byla žena rozmrzelá a podrážděná a v takové atmosféře se těžko žije.

30.10.2023 v 12:57 | Karma: 10,00 | Přečteno: 256x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 369
  • Celková karma 10,19
  • Průměrná čtenost 486x
BOHATSTVÍ NEMÁ STROP, TAK JAKO BÍDA NEMÁ SVÉ DNO.