O svíčce a svícnu

Na špičce skalpelu život nenajdeme. Je to jako v té bajce o svíčce a svícnu ........................  

„Mistře, proč je tak těžké šířit světlo?“ Ptala se svíčka svícnu.

„Protože většina z vás nemá knot.“

„Mistře, co je to knot a jak vzniká?“

„Knot se rodí z obrovské touhy poznat pravdu. Jde o vnitřní růst.“

„Co je pravda?“

„Pravdu poznáš, až budeš hořet. Ale k tomu potřebuješ právě ten knot.“

„A když budu mít knot? Budu vědět co je to pravda?“

„Nebudeš. Knot ti nebude stačit. Musíš ještě nalézt oheň. Ale i když jej najdeš, nebudeš mít vyhráno, protože se budeš bát. Plamen tě bude magicky přitahovat, ale rozum ti bude radit, ať prchneš. Tvůj vosk se bude v ohni tavit a stékat ti po těle.

Knot vloží do ohně, jen velmi málo hledajících. Většina se stáhne zpět a spokojí se s díváním se do ohně, a když plamen uhasne, příležitost je pryč.“

„Jaké je to hořet?“

„Když svíčka hoří a dává světlo je to pro ni ten nejkrásnější způsob bytí. Ale ať to vysvětluji jakkoliv, skutečnost se ti nevyjasní, dokud sama nebudeš hořet. Pak se budeš divit, jak jsi mohla být tak dlouho bez plamene.“ Pravil svícen.