Schováváte se za Kunderu …….. zalézáte pod listy a kameny,které by vás mohly ochraňovat jako štít. Ale meči reality se utéci nedá. Jakpsal Dostojevský“ I kdyby to trvalo triliony let, stejně nás tato myšlenkadoběhne…..“

A, že je člověk přece jen ještě červem a požírá sebe sama,co je na tom tak divného. Jen považte tu řadu nekonečných válek, kterou zem dosebe vsakuje. Půda je nasákla krví.

Ten váš citát – Typlt -  je jen ukázka červího myšlení.  

Guru – jen další nálepka – každý z nás je Buddhou v latenci.Ale váš život je zřejmě životem vysušené tresky.

Vy se považujete za arbitra toho, kdo má/nemá červí myšlení - a kdepak jste k tomu vzal puvoár? 

Za Kunderu se neschovávám (ehm, to byste se pak vy schovával za Dostojevského, ne?), ale proč bych tady předkládal kováříčkovy názory, když už je kdysi zformuloval kovář:  Lyrik je "...příkladnou inkarnací člověka, který je oslněn vlastní duší a touží, aby byla slyšena...". Já bych k tomu podotknul, že ne vždy, ale stává se to často.

Kážou o míru a lásce, ale v jejich nitru je vulkán. Je to i o mě. Ale není snad pravdou, že výbuch vulkánu pohřbí to staré a jeho popel zůrodní půdu nebývalým způsobem pro budoucí generace? ano, žijeme radši v zemi a bezpečí, snad proto, že slunce tak oslepuje oči a pálí. Sice mě pálí, ale dám mu přednost, raději si zvolím Ikarův pád před životem červa. A kdo mě pak bude soudit? Já sám.

Ideální stav je bez volby. Prostě žít. Nic víc a nic méně.

Je to tak vzletně alegorické a abstraktní,že jsem nepochopil,co jste chtěl lidstvu vlastně sdělit ...

Já taky moc ne. Ale jak psal (z vlastní zkušenosti) Milan Kundera ve svých esejích, mladý člověk je na tu lyriku...