Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Próza

Jakub Kouřil

Echo močálu

Dva dny jsem nic nejedl ani nepil a nakonec jsem se přes všechny své útrapy dostal k močálu. Voda! I když smrdutá. Žíznící se neptá, jestli by nebylo něco lepšího. Pije a pije a pije.

21.5.2018 v 10:14 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jakub Kouřil

Zlatník

Říkali jsme mu Zlatník. Vyrážel lidem zuby. Velmi rád boxoval, ale mezi profíky se nikdy nedostal. Na ulici to stačilo. Poskakoval na svých nožkách a prásk! Byl fakt rychlý. Bum, bum a zuby se sypaly jako korálky.

18.5.2018 v 14:34 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 393 | Diskuse

Jakub Kouřil

Fekální transplantace

„Vypadáš tak hloupě. Jsi bledý a bez energie.“ Pustila se do mě Kamila. Možná taky proto, že se můj pták nerozletěl. Prostě se mi už podruhé nepostavil.

9.5.2018 v 14:18 | Karma článku: 10.46 | Přečteno: 580 | Diskuse

Jakub Kouřil

Posmrtné masky

Muška se třepotá. Uvězněna v pavoučí síti. Nechce umřít. Chce pryč z lepkavých chapadel. Pavouk soustředěně pozoruje mouchu osmi očima. Přemýšlí.

19.4.2018 v 12:20 | Karma článku: 6.16 | Přečteno: 185 | Diskuse

Jakub Kouřil

Král a koberec

Pochybnosti o své síle jsou umocňovány depresemi a starostmi. Nikdo nechce být závislý, být otrokem. Vladař se musí starat o ty, kteří jsou při něm, a bojovat s těmi, kteří chtějí jeho trůn.

10.4.2018 v 7:53 | Karma článku: 7.76 | Přečteno: 111 | Diskuse

Jakub Kouřil

I kameny maj svou filosofii

Diamanty, rubíny, smaragdy ... krásně se mi třpytí na dlani. Našel jsem jich plný pytlík a vím, že je to brána do všeho po čem prahnu. Konečně můžu zakusit tisíc a jednu rozkoš; mohu si koupit, co chci. Jsem milionář!

20.3.2018 v 7:52 | Karma článku: 5.21 | Přečteno: 122 | Diskuse

Jakub Kouřil

Na hřbetě tygra

Tak vy tvrdíte, že jste jel na divokém tygru? Ptá se udiveně novinář a kouká na pana Johonsona, a přitom si utírá zpocené čelo. Slunce v jižní Indii dovede v únoru rozpálit i golfový míček. "Ano." Pravil lovec.

16.3.2018 v 7:45 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 183 | Diskuse

Jakub Kouřil

Černá mamba

Od útlého mládí se zajímám jen o hady. Stali se mou vášní. Ve svém domě jich mám desítky různých tvarů a barev. Ve skleněných klecích chovám přátelské hady, se kterými se člověk může mazlit, i nebezpečné, se kterými si hrát nelze.

5.3.2018 v 12:57 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 591 | Diskuse

Jakub Kouřil

Běh Bongo

Je něco, co vám nemůže vzít ani smrt. Ležím na zemi. Vysílen, ale šťastný. Dokázal jsem to! Čas: Tisíc minut. Prožívám blaženost. Kolik roků jsem trénoval? Pět nebo šest? V hlavě mě šimrá slastný pocit.

4.3.2018 v 15:00 | Karma článku: 5.80 | Přečteno: 141 | Diskuse

Jakub Kouřil

Nejkrásnější žena

V kajutách námořníků to vře. Všichni chtějí doplout na území krále Laoóna. Do země, kde rostou nejkrásnější ženy, ale nemohou se dohodnout kudy.

2.3.2018 v 9:57 | Karma článku: 9.24 | Přečteno: 447 | Diskuse

Jakub Kouřil

Moucha velikosti D24

Díváme se na sebe. Její oči jsou jako talíře na pořádnou porci svíčkové. V těch lesklých kolech, se odráží můj vyděšený obličej.

27.2.2018 v 14:50 | Karma článku: 6.41 | Přečteno: 230 | Diskuse

Jakub Kouřil

Zlatý meč

Na břehu řeky si prorazila cestu na světlo světa útlá rostlinka. Rostla a sílila a po třech letech z malého kousku, vyrašil, košatý keř, který se dále rozšiřoval a začal místu dominovat. Byl na sebe pyšný.

14.2.2018 v 9:14 | Karma článku: 5.86 | Přečteno: 167 | Diskuse

Jakub Kouřil

Na konci vesmíru

Už několik světelných let jsem nikoho nepotkal. Poslední planety, kolem kterých jsem proletěl, byly prázdné a bez života. Čenichám konec vesmíru, vnímám jej ve svých kostech, musí tu už někde být. Prostor je čím dál řidší

18.1.2018 v 12:13 | Karma článku: 10.50 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jakub Kouřil

Knoflík

„Měl jsem knoflík se dvěma dírkami. Každá dírka byla branou do jiné reality. Abych se mohl protáhnout tenoulinkým otvorem, musel jsem na jeho počátku zanechat všechno co znám. Krev, maso i kosti....

6.1.2018 v 7:04 | Karma článku: 10.23 | Přečteno: 99 | Diskuse

Jakub Kouřil

O trávě, která chtěla mít trny

„Nechci, nechci a nechci!“ „Ale proč? Proč mi děláš takové starosti, mé krásné, něžné děťátko? Proč mi přidáváš vrásky? Od samých starostí jsem už celá krabatá.“ Posteskla si tráva.

26.12.2017 v 18:56 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 184 | Diskuse

Jakub Kouřil

O tom, jak Lucifer zachránil Boží dílo

Před počátkem byl strašlivý chrááápanec. „Chrrrrrrrrr chrrrrrrr“ a rozléhal se v prostoru, který ještě nebyl. Bůh snil o Vesmíru, v jehož středu plul klenot. Nádherný svět! Modrý svět! Snil ho celé věky, a když se probudil ...

25.12.2017 v 7:18 | Karma článku: 7.42 | Přečteno: 223 | Diskuse

Jakub Kouřil

Malíř a hudebník

Někdy se stává, že ztráta může být tak zásadní a hluboká, že je člověk schopen obětovat vše co má, jen aby ... Povídka o hudebníkovi a malíři, kteří byli stiženi stejným osudem.

24.12.2017 v 6:59 | Karma článku: 10.20 | Přečteno: 177 | Diskuse

Jakub Kouřil

Boj o hřib

Žil, byl vrásčitý dědeček s bílým vousem. Bydlel v nožce nepatrného hříbku. Postupně v něm kutal a kutal a zvětšoval si tak svůj obytný prostor. Když se prokutal do kloboučku, vykřiknul překvapením ...

28.11.2017 v 14:53 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jakub Kouřil

Strom a žebrák

Na břehu řeky Gangy, v místech kde se snoubí prastará minulost s divokou budoucností, se odehrál následující příběh. Došlo k situaci, ve které se muselo rozhodnout mezi žebrákem a třistaletým dubem. Kdo z nich bude zachráněn.

10.11.2017 v 14:07 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 192 | Diskuse

Jakub Kouřil

Tuha a člověk

Tuha a člověk mají hodně společného. Tuha se vytrácí s napsaným slovem. Člověk se vytrácí s prožitým dnem.

13.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse
Počet článků 303 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 364

https://www.facebook.com/ozzo.zorba

 

Pokud život nedáme v sázku, nikdy jej nemůžeme vyhrát. 

 





Najdete na iDNES.cz