Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víra jako mozková kastrace

1. 03. 2017 13:44:15
Představte si dvě sklenice. V jedné je rozpuštěna sůl a ve druhé je cukr. Voda v obou sklenicích vypadá stejně. Věřit nebo nevěřit nám nepomůže. Musíme se napít. Dokud sami neochutnáme, nevíme, zda je ve sklenici rozpuštěna sůl

nebo cukr.

Smysly jsou našimi rádci. Skrze smysly uchopujeme a poznáváme skutečnost. V tomto případě to byla chuť.

Pokud něčemu věříme nebo nevěříme, neopíráme se o své smysly. Neprošlo to naši zkušeností. Věřit můžeme čemukoliv bez ohledu na to, zda je to pravda či nikoliv. Věřit nebo nevěřit je laciné. Je náhražkou za něco co neznáme, ale rádi bychom tomu věřili. Jedná se o vratký základ, na kterém si člověk staví svůj svět. Svou vírou v něco si člověk de(formuje) vnímání. Vzdává se aktivní účasti na změně. Nachází se ve virtuální realitě.

Cožpak říkáme: „Věřím, že svítí slunce“ nebo „Věřím, že je Jaro“ nebo „Nevěřím, že jsem se najedl.“ Všechno to zní hloupě. Ale přesně taková je víra. Nechápu, proč se lidé bojí používat krásné slovíčko nevím.

Je až neskutečné v co dospělý člověk může věřit. Jaká infantilnost! Bludy jsou tak zjevné, že si musí pomoci vírou. Účelem a smyslem víry je potlačení racionálního myšlení. Člověk sám na sobě páchá mozkovou kastraci. Až když si vykastrujeme svůj mozek, dokážeme uvěřit každému nesmyslu.

Víra působí jako droga. Jsou lidé, kteří bez víry nemohou žít. Pokud by se o svou víru neopírali, propadli by se do beznaděje a depresí. Bez opojení vírou se cítí mizerně.

V kostelních lavicích můžeme slyšet: „Bože dej nám víru, abychom mohli věřit“ a podobné ohavnosti. Víra je lstivou formou jak se vyhnout konfrontaci.

Jak hloupě zní Sokratův výrok: „Věřím, že nic nevím“ namísto známého „Vím, že nic nevím.“ Jedině z prostoru „nevím“ může povstat něco nosného. Pokud věřím, uzavřel jsem se do klubu A nebo B nebo C. Zapouzdřil jsem se. Mám svou víru.

Pokud by byla věda postavená na principu věřím nebo nevěřím, tak bychom pravděpodobně ještě dnes ohryzával sobolí kost v jeskyni a báli se měsíce. Víra udržuje člověka v nevědomosti. Hledání je úsilí. Na získání zkušenosti potřebujeme čas. Uvěřit můžeme okamžitě. Nepotřebujeme důkaz.

Milí přátelé dejme si pozor, než začneme něčemu věřit nebo nevěřit. Zastavme se. Buďto něco víme nebo nevíme. Proč musíme něčemu věřit nebo nevěřit. Vůle je úsilí. Víra je laciná cetka. Vůle znamená, že činíme konkrétní kroky a jdeme za svým cílem. Tvoříme svět. U holiče se většinou nebavíme o tom, čemu věříme ale o tom co funguje. Co jsme prožili nebo ochutnali.

Ještě je zde jeden háček, na který se můžeme chytit. Neustále si musíme pravdu ověřovat. To co platilo včera, už nemusí dnes fungovat.

Autor: Jakub Kouřil | středa 1.3.2017 13:44 | karma článku: 26.83 | přečteno: 1032x

Další články blogera

Jakub Kouřil

Žebra a maso České republiky

V průběhu plánovaného drancování a vysávání České republiky, už není z čeho brát. Žijeme v prázdné skořápce, v transitní zemí, přes které se přehnalo hejno kobylek. Za sebou zanechaly mezinárodní úmluvy, obchodní smlouvy, zákony..

20.10.2017 v 14:03 | Karma článku: 16.18 | Přečteno: 588 | Diskuse

Jakub Kouřil

Stát by měl fungovat jako hodiny

Tiše a přesně. V poledne oznámit úderem, že je vše v pořádku. Vlaky jezdí, silnice se staví, daně se vybírají a platí.

13.10.2017 v 10:11 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jakub Kouřil

Tuha a člověk

Tuha a člověk mají hodně společného. Tuha se vytrácí s napsaným slovem. Člověk se vytrácí s prožitým dnem.

13.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jakub Kouřil

Úskalí pyramidy

Ti, kteří se koupou v bazénu bohatství, ztrácejí kontakt s údolím, ve kterém se pečou chleby a pálí cihly. Vrchol pyramidy existuje, díky široké základně pod ním.

12.10.2017 v 10:46 | Karma článku: 9.44 | Přečteno: 249 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Sylva Heidlerová

Život na jehlách aneb kdo mi jednou jehlu navleče?

Moje životní ponaučení: ženám pod padesát prodáš jehly leda v obuvi. Ty na jehlách žijí. Ženy po padesátce je hledají v kupce sena, ty s nimi šijí.

24.10.2017 v 11:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Cesta pravdy - jdete na ní i vy?

Seděl jsem nad klávesnicí a byl jsem v pasti. V mentální pasti. Měl jsem strach. Ten text byl skvělej, byl plnej mě. Bez příkras a keců. Jenže to bylo právě ono...

24.10.2017 v 9:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 93 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Všichni máme máslo na hlavě, ale zřejmě kvůli muslimům ho zdražili

Především bych se chtěl znovu omluvit svým bratrům mezi křesťany a Židy za to, že jsem účelově citoval Biblické verše vyjadřující násilí či podřízenost žen.

24.10.2017 v 8:52 | Karma článku: 11.72 | Přečteno: 258 |

Ervín Dostálek

Dočkají se významní obvinění do té doby, než půjdou do důchodu, konečného verdiktu soudu?

Soudci to nemají lehké - co vše musí prostudovat a vzít v potaz, aby jejich verdikt byl jasný a spravedlivý. A co těch případů mají a těch stran dokumentů, že. Ale je to jejich džob a měli by s ním být hotovi, co nejdříve, ne?

24.10.2017 v 8:41 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 148 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Celebrity na blogu: Liv a Elle

Na temnoucím nebi VIP, když slunce splyne s horizontem Středozemního moře, září nad Svatou zemí hvězda nad jiné úchvatná. Jmenuje se Bar Reafaeli.

24.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 5.38 | Přečteno: 95 | Diskuse
Počet článků 262 Celková karma 7.03 Průměrná čtenost 358

Ozzozorba.cz         webové stránky

 

Pokud život nedáme v sázku, nikdy jej nemůžeme vyhrát. 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.