Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Meditace

16. 03. 2017 10:44:08
Ptáci na ni kálí, vítr s ní cloumá. Ona nic. Žádná reakce. Byla veselá a hrála si s námi. Vše chtěla znát. Teď tu na ni nadáváme, ale ona nic. Nemůže být hluchá!

Na břehu řeky si prorazila cestu na světlo útlá odnož. Uběhlo několik let, ve kterých rostla a sílila a vytvářela další a další odnože. Každá z odnoží vytvářela nové větve. Keř se rozšiřoval a začal místu dominovat. Byl na sebe pyšný. Všechny odnože se podílely na vzrůstu keře. Nakláněly své listy ke slunci, ostřily trny a svými kořeny rozpouštěly půdu ve sladký nektar. Ve středu keře rostla odnož, která nedělala nic. Nepodílela se na společném růstu.

  • Co ji chybí? - Ptala se zelená odnož svého souseda.
  • Nic ji nechybí. Když s námi ještě mluvila, říkala, že je tak naprosto spokojená. Že nic nepotřebuje. Povídala, že chce něco dokončit. Ale co? To nevím. Ničemu jsem nerozuměla.
  • Nechce růst dál? Netouží vytvářet další odnože? – Podivila se útlá odnož.
  • Nechce.
  • Musí být líná nebo slabá. – Vykřikla tenká větvička.
  • Kdo neroste, ať nejí! – Zaznělo ze všech odnoží, jako ve sboru.

Po měsíci se odnož obsypala boulemi.

  • Viděli jste, co se jí stalo?
  • Vypadá to na nádor. Nebo hůř! Musí být nakažena nebezpečnou chorobou.
  • Je třeba se ji zbavit! Odpojit ji od kořene!
  • Darmožroutka a ještě k tomu nemocná. Pryč s ní!
  • Je brzdou společného růstu!
  • Ano! Pryč s ní. – Volaly všechny odnože.

Za týden byly všechny větve odnože obsypané žlutými květy a omamná vůně se šířila do krajiny.

  • Nádhera! Jak to dokázala?
  • Třeba je z jiné planety. Nemůže být jako my.

Když se odnož probrala z hluboké meditace, pravila:

  • Přátelé nemám slov pro to se mi přihodilo, ale výsledek můžete vidět.
  • Prosím pouč nás. Chceme také vykvést a vonět. – žadonily odnože.
  • Ano možnost tu je. Vy všichni můžete vykvést. Musíte v sobě vytvořit velkou energii na proměnu. Chce to úsilí, odhodit minulost, budoucnost i přítomnost. Zavrtat se do svého nitra. Všechny můžete vykvést.
  • Ale jak? Dej nám nástroj jak to provést. Jak cvičit.
  • To je rouhání! Zvolala nejsilnější odnož. Nevšímejte si žlutého nebezpečí. Nevíte co může přinést. Počkejte. Nespěchejte!
  • Když jsem byla ještě útlou odnoží - pravila odnož zachumlaná do žlutých květů, dívala jsem se na hvězdy, na řeku ve které se odrážel náš břeh a všemu jsem se divila. Pak přišlo to nejdůležitější, které rozhodlo o celém mém příštím osudu ...

Vůně se šířila až k protějšímu břehu řeky. Upoutala pozornost člověka. Ten přeplaval řeku, našel keř a odnesl si žlutou odnož do své zahrady.

  • Fíííha! Může si za to sama. Zvolala nejsilnější větev.
  • Takto dopadne každá z nás, která se bude odlišovat. Člověk nás mohl odříznout všechny. Ohrozila nás!
  • ANOOO. – Zašumělo celým keřem a jeho zelená barva pobledla.

Jen jedna odnož si povzdechla a pravila:

  • ÓÓch. Tajemství proměny nám už nestačila sdělit ...

Zahradník, který neměl tušení, co se v keři odehrávalo, vložil odnož do černé půdy. Zaléval ji a hnojil. Kdykoliv měl volnou chvilku, přicházel k ní, aby si přičichnul a pokochal se žlutými květy. Odnoži se v zahradě dařilo a vytvářela další a další výhonky. Některé z nich zahradník věnoval svým přátelům a další sázel do slunných koutů zahrady. Keř se stal velmi oblíbeným. Dostal jméno Zlatý meč. Název vzniknul od toho, že na celém keři rostla jen jedna odnož, která kvetla a vypadala jako zářící dlouhá čepel. Dokázala provonět celou zahradu. Samotný pohled na „Zlatý meč“ zklidňoval a působil meditativně. Deprese v jeho vůni a záři tály jako sníh. Stávalo se, že na keři vykvetlo více odnoží. Ale jen zřídkakdy. Lidé nevěděli proč tomu tak je.

Příležitosti se chytla komerce. Po několika letech experimentování našli vědci ve svých laboratořích způsob, jakým přinutit keř, aby vytvářel více „Zlatých mečů.“ Výsledek byl fantastický. Kvetly všechny odnože. Navíc keř už nevytvářel trny a zahradníci tak měli lepší přístup do větví. Když vanul vítr a keř se roztančil, rozhoupávaly se „Zlaté meče“ a vytvářely zápasy šermířů.

Z keře se stala hvězda a nebylo okrasné zahrady, ve které by nebyl vysazen.

  • Ale vždyť nevoní - otočí se chlapeček na otce, který mu příběh vyprávěl.
  • Nevoní. Člověk upravil „Zlatý meč“ tak, aby produkoval gejzír žlutých květů. Všechny vypadají úžasně. Dokonale. Ale nevoní. Keř už nemá sílu na vůni pro tolik mečů.
  • A kde je ten původní „Zlatý meč“? Ze kterého vyrostly všechny ostatní? Chci poznat jeho vůni?
  • To už nikdo neví.

Autor: Jakub Kouřil | čtvrtek 16.3.2017 10:44 | karma článku: 9.90 | přečteno: 206x

Další články blogera

Jakub Kouřil

Luxusní klec

Na ulici teče a proudí život; emoce; výkřiky. V luxusních apartmánech je hrobové ticho. Luxusní prostor se stává rakví, ve které člověk spí, žije a zemře.

14.11.2017 v 13:04 | Karma článku: 5.54 | Přečteno: 321 | Diskuse

Jakub Kouřil

Strom a žebrák

Na břehu řeky Gangy, v místech kde se snoubí prastará minulost s divokou budoucností, se odehrál následující příběh. Došlo k situaci, ve které se muselo rozhodnout mezi žebrákem a třistaletým dubem. Kdo z nich bude zachráněn.

10.11.2017 v 14:07 | Karma článku: 7.46 | Přečteno: 150 | Diskuse

Jakub Kouřil

Mikados

Na ostrově Sysyslos se odehrávalo mistrovství ve futuře. Něco jako náš fotbal, akorát se kopalo do hvězdy a hráči byli černými děrami.

9.11.2017 v 14:18 | Karma článku: 4.36 | Přečteno: 111 | Diskuse

Jakub Kouřil

Žebra a maso České republiky

V průběhu plánovaného drancování a vysávání České republiky, už není z čeho brát. Žijeme v prázdné skořápce, v transitní zemí, přes které se přehnalo hejno kobylek. Za sebou zanechaly mezinárodní úmluvy, obchodní smlouvy, zákony..

20.10.2017 v 14:03 | Karma článku: 16.70 | Přečteno: 622 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.07 | Přečteno: 412 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 17.38 | Přečteno: 440 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí Hawking?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 21.17 | Přečteno: 617 | Diskuse

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 506 | Diskuse

Robert Brinda

Vznik vesmíru a singularita.

Doufám, že paní Dana Tenzler nečte články v Epochaplus, protože nad článkem na téma, uvedeném v nadpisu, by ji musela klepnout Pepka.

13.11.2017 v 17:10 | Karma článku: 14.05 | Přečteno: 534 | Diskuse
Počet článků 265 Celková karma 6.88 Průměrná čtenost 357

Ozzozorba.cz         webové stránky

 

Pokud život nedáme v sázku, nikdy jej nemůžeme vyhrát. 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.