Hlinožrout

Jsem největším a nejtěžším. Jsem líný. Jen papám a už vůbec se mi nechce vstávat. Pojídám půdu, protože té je všude spousta. Nemusím se vůbec hýbat. Stačí si jen rýpnout a už mám kousek hromádky v puse...

Mňam. Jak je dobrá a jak je každé sousto jiné. Někdy hořké jindy sladkokyselé, támhle kousek, od mne jsem si vyrýpnul trochu sladkého. Toto mě nikdy neomrzí.

Jen žrát a žrát a žrát a válet se a válet. Ano to jsem ještě neprozradil, já se jen převaluji. Ze strany na stranu jako sud, někdy jednu jindy i více otoček. Takto se přesunuji od jedné bašty k další.

Když narazím na kámen, jednoduše se odkoulím trochu dále, a když to nejde tak se válím zpět. Hlíny je dost všude. Když prší, tak to je papačka! Mazlavé bláto je delikatesa!

Autor: Jakub Kouřil | pátek 4.8.2017 13:43 | karma článku: 6,38 | přečteno: 219x
  • Další články autora

Jakub Kouřil

Cinkání

13.4.2024 v 5:18 | Karma: 7,58

Jakub Kouřil

Talíř a myška

2.4.2024 v 8:35 | Karma: 8,85

Jakub Kouřil

O stromu a housence

30.3.2024 v 12:44 | Karma: 10,30

Jakub Kouřil

Borovicový spor

27.3.2024 v 6:32 | Karma: 14,36

Jakub Kouřil

Buddha a motýl

7.3.2024 v 6:27 | Karma: 0