Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strom a žebrák

10. 11. 2017 14:07:08
Na břehu řeky Gangy, v místech kde se snoubí prastará minulost s divokou budoucností, se odehrál následující příběh. Došlo k situaci, ve které se muselo rozhodnout mezi žebrákem a třistaletým dubem. Kdo z nich bude zachráněn.

Na břehu řeky Gangy, v místech kde se snoubí prastará minulost s divokou budoucností, se odehrál následující příběh. Došlo k situaci, ve které se muselo rozhodnout mezi žebrákem a třistaletým dubem. Kdo z nich bude zachráněn.

„Zabijte žebráka!“ Volal dav a pokračoval „nebudeme přece ničit strom, který vytváří stín, ve kterém ptáci mají svá hnízda, a o který se i vítr tříští. Byl by to hřích! K čemu nám je žebrák? Je jen hladovým krkem, který jeho majitel sám nedovede nasytit.“

Přišel mystik a pravil: „Porazte strom a uvidíte.“

Mystik Babul byl velmi vyhlášený a jeho autorita byla téměř taková, jakou se pyšnil místní vladař. Nikdo z vesničanů jeho radě nekladl odpor. Sami byli udiveni tak nečekaným soudem.

Když padal strom k zemi, něco ze stromu přešlo na žebráka a něco z žebráka na umírající strom.

Z žebráka se stal ochránce dubů. Místo šatů se halil do kůry, pojídal žaludy a spal v lese. Polovinu svého dlouhého života zasvětil sázením těchto dřevitých skvostů. Vytvořil celé lesy. Po jeho smrti, bylo tělo zakopáno pod dubové kořeny, tak jak si to přál.

Autor: Jakub Kouřil | pátek 10.11.2017 14:07 | karma článku: 7.64 | přečteno: 189x


Další články blogera

Jakub Kouřil

Opuštěný bůh

Opuštěný a zapomenutý bůh je schoulen jako had, ležící ve stínu souhvězdí. Jeho domovem se stala nejtemnější sluj. Připadá si jako skomírající fantazie nebo vyhynulý druh. Povzdechl si a pravil: „Být prvním je osudem.“

26.6.2018 v 11:07 | Karma článku: 6.78 | Přečteno: 221 | Diskuse

Jakub Kouřil

Morálka - nejstudenějších ze studených netvorů

Člověk se narodí, je ve stavu totální závislosti a hned je opředen tisíci pavučinami. Pavouci se na něj vrhnou. Táta, máma, sourozenci. Je pevně spoután ještě dříve, než se naučí chodit. Lízači prdelí, učí jak žít. Moralisté.

21.5.2018 v 13:30 | Karma článku: 11.22 | Přečteno: 418 | Diskuse

Jakub Kouřil

Echo močálu

Dva dny jsem nic nejedl ani nepil a nakonec jsem se přes všechny své útrapy dostal k močálu. Voda! I když smrdutá. Žíznící se neptá, jestli by nebylo něco lepšího. Pije a pije a pije.

21.5.2018 v 10:14 | Karma článku: 8.34 | Přečteno: 172 | Diskuse

Jakub Kouřil

Zlatník

Říkali jsme mu Zlatník. Vyrážel lidem zuby. Velmi rád boxoval, ale mezi profíky se nikdy nedostal. Na ulici to stačilo. Poskakoval na svých nožkách a prásk! Byl fakt rychlý. Bum, bum a zuby se sypaly jako korálky.

18.5.2018 v 14:34 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 388 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Petra Havelková

Bajka o bukvicích a zlé kavce

Dvě zamilované bukvice seděly na lavičce v parku pod svým rodným stromem. Nedávno se jim splnil vytoužený sen a v kočárku houpaly své adoptované dítě, miniaturní bukvici s dudlíkem v puse.

19.7.2018 v 19:43 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 819 | Diskuse

Klára Tůmová

Mezi dvěma světy

Adriana věděla, že je nenápadná asi tolik jako její šatičky. Přesto jí to nedalo a ometala ve vilové čtvrti déle, než by se slušelo a patřilo. Jako záminka mohl případně posloužit vlčák patřící jejímu manželovi.

19.7.2018 v 18:06 | Karma článku: 8.05 | Přečteno: 380 | Diskuse

Tomáš Vacek

Země Živitelka aneb pečujme o náš vzácný modrozelený kamínek

Další ekologické zamyšlení nad působením člověka na naší vzácnou oázu uprostřed, zatím, pustého vesmíru. Je třeba si uvědomit, že téměř vše má původ na této planetě, včetně tohoto článku, kteý je na to také patřičně pyšný.

18.7.2018 v 15:46 | Karma článku: 6.54 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jakub Dajč

Hamburger pro opravdové chlapy

Na veřejnosti se chovejte, jakoby vás někdo neustále natáčel. Tak zní rada experta. Každý má dnes chytrý telefon a je připraven jej použít. A proto nebuďte rasisty. (Příběh ze současné Ameriky.)

18.7.2018 v 6:10 | Karma článku: 15.86 | Přečteno: 796 | Diskuse

Pavel Hewlit

Místo, kde si hrají duchové dětí

Už jako dítěti mi říkali, že se nemám moc přibližovat ke Kolbence (tedy ke spalovně). Ne abych se nakazil prací, jak jsem si původně myslel. Prý to místo není vhodné pro děti z jiného důvodu. Některá místa nemají děti ráda.

16.7.2018 v 18:37 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 496 | Diskuse
Počet článků 302 Celková karma 8.87 Průměrná čtenost 361

https://www.facebook.com/ozzo.zorba

 

Pokud život nedáme v sázku, nikdy jej nemůžeme vyhrát. 

 





Najdete na iDNES.cz