Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Knoflík

6. 01. 2018 7:04:18
„Měl jsem knoflík se dvěma dírkami. Každá dírka byla branou do jiné reality. Abych se mohl protáhnout tenoulinkým otvorem, musel jsem na jeho počátku zanechat všechno co znám. Krev, maso i kosti....

Dokonce jsem musel odložit i myšlenky a nahromaděné data, které jsem za svůj dlouhý život nashromáždil.

Nezůstalo mi nic, jen holé Já. Když jsem se protáhl levou dírkou, viděl jsem svět bez krásy nebo ošklivosti, nebylo v něm nic, co by dlelo nahoře nebo dole. Nebylo lepších nebo horších barev. Celá existence dýchala transformačním teplem.

Když jsem se vracel skrze knoflík zpět, do svého světa; čekalo na mne u vchodu egíčko. Nemohl jsem vstoupit, dokud jsem si jej nenavlékl. Znovu jsem cítil známý tep, maso i kosti. Všechny problémy se mi vrátily. Nádherná lehkost, kterou jsem prožíval, odezněla. Zůstala jen stopa pocitu, že božské v nás existuje. Je to jako se snem, který si už nepamatujeme, jen máme dojem, že jsme prožili něco fantastického.“

„A co ta druhá dírka? Co bylo ukryto za ní?“ Ptal se chlapec, kterému jsem příběh vyprávěl.

„Brrr! Strašné věci. Noční můra v té nejhrozivější podobě. Tak jako u levé dírky jsem se musel vysvléknout až na kost svého Já. Poté jsem proplul otvorem. Na jeho konci jsem pocítil obrovskou tíhu. Byl jsem jako bezedná studna, do které padaly všechny bolesti světa. Starosti, problémy a šílenství, ve mně bujely jako plevel. Milióny myšlenek se draly do mého nehmotného Já.

Prožíval jsem utrpení tisíců lidí. Krev mi zčernala a pěnila; stal se ze mne hrozivý netvor. Když jsem se vrátil do svého světa, zhluboka jsem si oddechl. Prožíval jsem nesmírnou úlevu.“

„Ukaž mi ten knoflík.“ Žadonil chlapec.

„Knoflík jsem vhodil do řeky. Možná, že proud vody obě dírky rozšíří natolik, aby se nakonec střetly a možná, že se řeka zblázní a poteče do kopce.“

Autor: Jakub Kouřil | sobota 6.1.2018 7:04 | karma článku: 10.23 | přečteno: 96x


Další články blogera

Jakub Kouřil

Opuštěný bůh

Opuštěný a zapomenutý bůh je schoulen jako had, ležící ve stínu souhvězdí. Jeho domovem se stala nejtemnější sluj. Připadá si jako skomírající fantazie nebo vyhynulý druh. Povzdechl si a pravil: „Být prvním je osudem.“

26.6.2018 v 11:07 | Karma článku: 6.78 | Přečteno: 221 | Diskuse

Jakub Kouřil

Morálka - nejstudenějších ze studených netvorů

Člověk se narodí, je ve stavu totální závislosti a hned je opředen tisíci pavučinami. Pavouci se na něj vrhnou. Táta, máma, sourozenci. Je pevně spoután ještě dříve, než se naučí chodit. Lízači prdelí, učí jak žít. Moralisté.

21.5.2018 v 13:30 | Karma článku: 11.22 | Přečteno: 418 | Diskuse

Jakub Kouřil

Echo močálu

Dva dny jsem nic nejedl ani nepil a nakonec jsem se přes všechny své útrapy dostal k močálu. Voda! I když smrdutá. Žíznící se neptá, jestli by nebylo něco lepšího. Pije a pije a pije.

21.5.2018 v 10:14 | Karma článku: 8.34 | Přečteno: 172 | Diskuse

Jakub Kouřil

Zlatník

Říkali jsme mu Zlatník. Vyrážel lidem zuby. Velmi rád boxoval, ale mezi profíky se nikdy nedostal. Na ulici to stačilo. Poskakoval na svých nožkách a prásk! Byl fakt rychlý. Bum, bum a zuby se sypaly jako korálky.

18.5.2018 v 14:34 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 388 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Petra Havelková

Bajka o bukvicích a zlé kavce

Dvě zamilované bukvice seděly na lavičce v parku pod svým rodným stromem. Nedávno se jim splnil vytoužený sen a v kočárku houpaly své adoptované dítě, miniaturní bukvici s dudlíkem v puse.

19.7.2018 v 19:43 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 819 | Diskuse

Klára Tůmová

Mezi dvěma světy

Adriana věděla, že je nenápadná asi tolik jako její šatičky. Přesto jí to nedalo a ometala ve vilové čtvrti déle, než by se slušelo a patřilo. Jako záminka mohl případně posloužit vlčák patřící jejímu manželovi.

19.7.2018 v 18:06 | Karma článku: 8.05 | Přečteno: 380 | Diskuse

Tomáš Vacek

Země Živitelka aneb pečujme o náš vzácný modrozelený kamínek

Další ekologické zamyšlení nad působením člověka na naší vzácnou oázu uprostřed, zatím, pustého vesmíru. Je třeba si uvědomit, že téměř vše má původ na této planetě, včetně tohoto článku, kteý je na to také patřičně pyšný.

18.7.2018 v 15:46 | Karma článku: 6.54 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jakub Dajč

Hamburger pro opravdové chlapy

Na veřejnosti se chovejte, jakoby vás někdo neustále natáčel. Tak zní rada experta. Každý má dnes chytrý telefon a je připraven jej použít. A proto nebuďte rasisty. (Příběh ze současné Ameriky.)

18.7.2018 v 6:10 | Karma článku: 15.86 | Přečteno: 796 | Diskuse

Pavel Hewlit

Místo, kde si hrají duchové dětí

Už jako dítěti mi říkali, že se nemám moc přibližovat ke Kolbence (tedy ke spalovně). Ne abych se nakazil prací, jak jsem si původně myslel. Prý to místo není vhodné pro děti z jiného důvodu. Některá místa nemají děti ráda.

16.7.2018 v 18:37 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 496 | Diskuse
Počet článků 302 Celková karma 8.87 Průměrná čtenost 361

https://www.facebook.com/ozzo.zorba

 

Pokud život nedáme v sázku, nikdy jej nemůžeme vyhrát. 

 





Najdete na iDNES.cz