I kameny maj svou filosofii

Diamanty, rubíny, smaragdy … krásně se mi třpytí na dlani. Našel jsem jich plný pytlík a vím, že je to brána do všeho po čem prahnu. Konečně můžu zakusit tisíc a jednu rozkoš; mohu si koupit, co chci. Jsem milionář! 

Rozpouštím se ve svém štěstí ... 

Mám pocit nadpozemskosti, jako by gravitace, která mě drží při zemi přestala fungovat. Vznáším se unášen vlahým větrem hojnosti a radosti. Točím se, omámen svým štěstím, a dopadám měkce na zem.

Probouzím se a otevírám oči.

Ne!

Žádný pytlík na stole neleží a vím, že ho nenajdu ani pod postelí. Podívám se na své ruce, ve kterých jsem svíral blýskavé kamínky a pomyslím si,

že i drahokamy maj svou filosofii a nepřicházejí ke každému bláznu, který o nich sní.