Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hlinožrout

22. 03. 2018 11:30:15
Jsem největším a nejtěžším. Jsem líný. Jen papám a už vůbec se mi nechce vstávat. Pojídám půdu, protože té je všude spousta. Nemusím se vůbec hýbat. Stačí si jen rýpnout a už mám kousek hromádky v puse.

Mňam. Jak je dobrá a jak je každé sousto jiné. Někdy hořké jindy sladkokyselé, támhle kousek, ode mne jsem si vyrýpnul trochu sladkého. Toto mě nikdy neomrzí. Jen žrát a žrát a žrát a válet se a válet.

Ano, to jsem ještě neprozradil, já se jen převaluji. Ze strany na stranu jako sud, někdy jednu jindy i více otoček. Takto se přesunuji od jedné bašty k další.

Když narazím na kámen, jednoduše se odkoulím trochu dále, a když to nejde, tak se válím zpět. Hlíny je dost všude. Když prší, tak to je papačka! Mazlavé bláto je delikatesa!

Ftpfuj! Co se mi to dostalo do tlamičky? Papírek. Text je rozmazaný, ale zkusím to. Stejně teď trávím spapané bahínko, je teplé a příjemně mě zahřívá.

Text z papírku:
Dnes jsem si stoupnul na váhu a řekl jsem si, že už nebudu jíst. Šel jsem se podívat do zrcadla a spatřil tlusté tělo, plné záhybů, meandrů a kružnic.
Kolem očí vidím zařezané kruhy, a pod nimi tmavé pytle plné únavy.

Záplaty ve formě vitaminových tabletek, pétanque, procházky se psem ... vůbec nepomáhají.

Řítím se jako vozataj, před sebou pět chutí, které mě táhnou tryskem vpřed. Sladká, Hořká, Kyselá, Slaná a Umami, ta divoška, přes kterou vnímám mastnotu, tu sladkou dráždivost. Ve víru varieté chutí přeskakuji jako cirkusák z jedné chutě na druhou a polykám jedno jídlo za druhým; po tuctech.

Propadám se do hlubin rozkoše, kde příliv slin zvláčňuje dobrůtky a dodává jim na optimální dráždivosti.

Rozkoš se mi rozpouští na patře, a já samojediný si určuji, do jakých pater, do jakých výšin ji mám vpustit; z jakých chuťových pohárků si naberu trochu té rozkoše. Vše promísit s další dávkou slin a šup; polykám tu hradbu slasti, která do mne padá a zanechává za sebou nesmazatelnou stopu závislosti. Zákon sytosti jako by platil pouze na pár okamžiků.

Po každém soustě dostávám okamžitě chuť na další a další a ještě další.

Už dost!

Smažené buráky, solené lupínky, pražené mandle...

Ne! Už dávno nejsem pánem ve svém domě.
Už se neovládám! Stal jsem se marionetou, visící na šňůrách chutí. Už to nejsem dávno já, který tahá za páku osudu. Škubu se v osidlech své závislosti; na všem dobrém co se dá sníst.

Jdu ven, váhu házím do popelnice a cestou zpět si kupuji pytlík solených buráků a tabulku čokolády.

Autor: Jakub Kouřil | čtvrtek 22.3.2018 11:30 | karma článku: 4.54 | přečteno: 293x


Další články blogera

Jakub Kouřil

Halucinogenní megačerv

Odhalen původ Zombie-drogy! „Jedna, dva a tři.“ Hecoval se červ, který se provrtával zatvrdlou půdou na světlo. Bylo mu zima. Věděl, že musí nahoru, do tepla a na slunce. Kroutil se a škubal svým hadovitým tělem ...

14.9.2018 v 22:35 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jakub Kouřil

Uhněte paní, jde na mě sra...

Báseň o tom, co se může stát, když to na vás "přijde" a vy s tím už nic nemůžete nadělat. Jinými slovy se podělat.

8.8.2018 v 11:02 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 368 | Diskuse

Jakub Kouřil

Opuštěný bůh

Opuštěný a zapomenutý bůh je schoulen jako had, ležící ve stínu souhvězdí. Jeho domovem se stala nejtemnější sluj. Připadá si jako skomírající fantazie nebo vyhynulý druh. Povzdechl si a pravil: „Být prvním je osudem.“

26.6.2018 v 11:07 | Karma článku: 6.83 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jakub Kouřil

Morálka - nejstudenějších ze studených netvorů

Člověk se narodí, je ve stavu totální závislosti a hned je opředen tisíci pavučinami. Pavouci se na něj vrhnou. Táta, máma, sourozenci. Je pevně spoután ještě dříve, než se naučí chodit. Lízači prdelí, učí jak žít. Moralisté.

21.5.2018 v 13:30 | Karma článku: 11.86 | Přečteno: 439 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Anna Putnová

Výuka jazyků – investice bez rizika

Výzkumy z posledních let ukázaly, že jazykové kompetence obyvatel jsou pro rozvoj země důležitější než např. dotace do průmyslu či podpora zahraničních investic. Znalost cizího jazyka je podstatným faktorem v konkurenceschopnosti.

25.9.2018 v 22:01 | Karma článku: 5.82 | Přečteno: 140 | Diskuse

Marek Trizuljak

Mnichov 1938 - Nacistické recepty už nikdy!

Základním poučením z událostí kolem Mnichova 1938 je varování před démonem nacionalizmu ve všech jeho starých i nových podobách. Nacionalizmus napáchal v lidské historii dost zla, válek a utrpení. Už nikdy více!

25.9.2018 v 20:48 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 279 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

Výstava o důstojnosti veřejného prostoru na nedůstojném veřejném prostranství

aneb pohnou se ledy a stane se „buzerplatz“ (jak se lidově říkávalo Staliňáku – nyní náměstí Dr. M. Horákové) důstojným veřejným prostorem, za který se nemusí občané Karlových Varů stydět?

25.9.2018 v 17:14 | Karma článku: 7.60 | Přečteno: 126 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Jedu si to užít

Tak máme zase po mnoha letech na MS v judu ženu! Alice Matějčková udělala za poslední rok velký pokrok, ale zas tak moc se od ní napoprvé neočekává. A jí to vyhovuje. V rozhovoru pro rozhlas prohlásila, že si to jede užít.

25.9.2018 v 13:48 | Karma článku: 12.67 | Přečteno: 386 | Diskuse

Monika Plocová

Není to škoda?

“Je mi 16 let a nemám rád nové věci. Z čehokoliv, co je pro mě nové a je to spojené s mojí osobou ( to je mimo rodinu a kamarády ), mám zvláštní pocit. Jsem z toho nervózní a nesvůj. Celkově se sám se sebou necítím dobře.

25.9.2018 v 10:43 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 602 | Diskuse
Počet článků 304 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 366

https://www.facebook.com/ozzo.zorba

 

Existence miluje intenzitu. 

 





Najdete na iDNES.cz