Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Král a koberec

10. 04. 2018 7:53:11
Pochybnosti o své síle jsou umocňovány depresemi a starostmi. Nikdo nechce být závislý, být otrokem. Vladař se musí starat o ty, kteří jsou při něm, a bojovat s těmi, kteří chtějí jeho trůn.

Jak už to u vladařů bývá, mají velké starosti s vládnutím. Nikdy nedosáhnou všeho, čeho by chtěli. Král, který se jmenoval Urubu, nebyl výjimkou.

Urubu měl sen, a v tom snu k němu přistoupil kupec s kobercem na rameni. Kupec pravil: „Tento koberec byl utkán pro krále. Kdo není král, zhyne.“

Po rozbalení, vladař poznal, jak je nádherný a jemně tkaný, a když se po něm prošel, cítil se jako v Ráji. Všechny starosti, které si nosil ve své královské hlavě, se rozplynuly a v mysli nezůstala ani jediná myšlenka, která by ho trápila a on prožíval nekonečné štěstí a blaženost. Než jej stačil koupit, probudil se.

Král cítil, že potřebuje přesně takový koberec, o jakém se mu zdálo. Stará tíha a depresivní stavy se mu vracely do žil, a do jeho královské hlavy, a než stačil vykonat základní potřebu, už na něj doléhaly starosti v plné síle.

Zamyslel se. Je přece král a může vše. Nechal proto vyhlásit, že ten který mu přinese koberec, který viděl ve svém snu, toho zahrne poctami a zasype zlatem.

Do královského paláce začali přicházet obchodníci, tkalci, kupci i podvodníci a na svých zádech si nesli krásné tepichy. Avšak žádný z nich, přestože byly jemné a krásné nemohl králi přivodit onen pocit štěstí a blaha. Jeho hlava zažívala jen tíži, bolest a depresi umocněnou, vědomím, že koberec nebude mít.

I jeho rádcové ho přesvědčovali, že přece žádný takový koberec, který by přinášel pocity štěstí a blaha neexistuje a pro sebe si mysleli, že král dostal Alzheimera.

Jednoho dne, přišel do města poutník, který přinesl odrbaný a odřený kobereček, který svou ošklivostí urážel všechny přítomné dvořany.

Poutník omlouval svůj kobereček, který vypadal žalostně. „Můj králi, po tomto tepichu už prochodilo mnoho generací. Když jsem se dozvěděl o královském nařízení, musel jsem jej přinést. Sám jsem zvědavý. Koberec je opředen legendou, podle které jen opravdový král, může zažívat na koberci pocity neskonalé krásy a blaženosti.

Chvíli i Urubu zaváhal, zda má drzého poutníka vyhodit z paláce, nebo popravit, ale pak si přece jen řekl, proč kobereček nezkusit a prošel se po něm.

Okamžitě jej poznal. Cítil se opět jako v Ráji. Tíha a starosti byly fuč.

Král zahrnul poutníka zlatem a nechal ho plavat. Na koberci mu bylo tak dobře, že na něm trávil všechen svůj královský čas. Dokonce na něm i spal. Vládnul ze svého koberce.

Král nevycházel ze svého koberce, neboť kdykoliv se ze svého koberce vzdálil, nebylo mu dobře, a musel se stáhnout zpět. Nechal se na tepichu přenášet na zvlášť k tomu sestavené konstrukci. Věděl, že dříve nebo později se koberec rozpadne. Vylézaly z něj nitě a byl samá díra. Jeho štěstí bylo v ohrožení. V žalostném stavu už tepich dostal, a za rok, který na koberci strávil, se jeho stav hodně zhoršil. Naproti tomu byl král ve skvělé kondici.

Urubu přemýšlel a potom vyhlásil, aby mu koberec spravili. Nikdo neměl kuráž kobereček opravit. Každý se bál, že při proniknutí jehly by se mohlo kouzlo vytratit, a odnesla by to jistě i hlava, která jehlu vedla. Absolutní vládce nesnáší kompromisy. Buď a nebo. Vše mezi tím je bláto, které nestojí za královskou pozornost.

Balún byl podivínem, který se nebál ani krále ani smrti. Jednoho jarního jitra přišel Balún do paláce a prohlásil, že koberec spraví. Jedinou podmínkou bylo, že musí zůstat s králem o samotě. Být s králem o samotě si krom krále mohla dovolit opravdu jen osoba tak blízká, které mohl věřit.

Král rozkázal, aby je nechali o samotě, a když byly stráže pryč, Balún pravil:

„Musíš mě poslechnou na slovo. Dej mi svou dýku, králi!“

Král se zaleknul, neboť tento Balún byl podivínem, před kterým ho rádci varovali. „Je nepředvídatelný, a může udělat cokoliv“ znělo mu v uších.

Ale král byl opravdovým králem a svou dýku vykládanou drahokamy přece jen odevzdal. Balún pokleknul před králem a přikázal mu, aby se nepohnul, ani o píď. Rozmáchl se. Králi se zatajil dech a jeho duše se sevřela. Dýka se zabořila do koberce těsně vedle královské nohy a vykrojila jeho stopu. Totéž udělal Balún s druhou nohou. Královi tekly slzy. Jeho kobereček byl porcován na kusy. Takto přece nevypadá oprava. Ale co mohl dělat, stráže byly pryč. Začínal litovat, že se nechal tak pošetile zlákat. Popraví Balúna, a s ním všechny, kteří byli svědci jeho potupy.

Vyřezané kousky vložil Balún do královských bot a pravil:

„Králi Urubu, kdekoliv vstoupíš, vždy se budeš procházet po svém koberci. Celý svět se stane tvým kobercem. Už nejsi vězněm koberce a můžeš se volně procházet. Ale pamatuj, že se jednoho dne i tyto vložky rozpadnou. Dokud budeš nahlížet na svět přeszprostředkovatele, nikdy nedosáhneš opravdové svobody. Zůstaneš závislý. Být závislý, znamená být otrokem.“

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Jakub Kouřil | úterý 10.4.2018 7:53 | karma článku: 6.14 | přečteno: 94x


Další články blogera

Jakub Kouřil

Kdo kouří, nepochopil funkci plic

Věta jak z mramoru: Kdo kouří, nepochopil funkci plic. Kdo zná, jak fungují plíce? Vdechneme dým jako opium, a dostáváme se do božské zahrady (klidu). Kouříme, a je nám skvěle. Plíce jsou obrovskou možností.

22.4.2018 v 13:16 | Karma článku: 11.37 | Přečteno: 524 | Diskuse

Jakub Kouřil

Epidemie obezity

Moderní člověk je moderní právě v tom, že si nevyráží dobrovolně zuby, aby svá ústa osadil zlatem. Nevtlouká do sebe dřevěné klíny. Znetvořuje se sofistikovaně. Zakulacuje se.

20.4.2018 v 12:03 | Karma článku: 11.18 | Přečteno: 399 | Diskuse

Jakub Kouřil

Posmrtné masky

Muška se třepotá. Uvězněna v pavoučí síti. Nechce umřít. Chce pryč z lepkavých chapadel. Pavouk soustředěně pozoruje mouchu osmi očima. Přemýšlí.

19.4.2018 v 12:20 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 166 | Diskuse

Jakub Kouřil

Plesnivá lebka v trávě

Nevěděl jsem, že i kost může plesnivět. Nahýbám se nad zelenou lebku a hledím do míst, kde bývaly oči. Temné ovály říkají víc, než oči. Blížím se na velikost stébla trávy.

17.4.2018 v 13:15 | Karma článku: 4.32 | Přečteno: 151 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

K tragédii v Torontu

Smutný večer, smutné ráno. Svět zažil další šílenost. Tentokrát ve městě, které mám rád. O to je to celé působivější. A děsivější.

24.4.2018 v 10:15 | Karma článku: 6.81 | Přečteno: 163 | Diskuse

Václav Pláteník

Výročí bez vize

Oslavy české státnosti se utopily v ohlížení zpět. Mlčením politici uvolňují prostor pro fake news a nejistotu.

24.4.2018 v 10:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Zdeněk Majzlík

Konopí a konkrétní zkušenosti 2.

V minulém čísle jsem začal psát o konkrétních případech lidí s nějakou nemocí, u kterých léčba pomocí klasické medicíny selhala a oni vlastně byli odsouzeni k pomalu narůstajícímu utrpení a na konec k smrti.

24.4.2018 v 9:28 | Karma článku: 10.02 | Přečteno: 171 | Diskuse

Jiří Stratil

Z pekla do ráje

Pohádkové představy člověka, věřícího v posmrtný život, si rozdělily další existenci duše zemřelého (podle toho jakým člověk byl) do tří nadzemských možností posmrtného bytí, kam se duše uchýlí po spravedlivém božím soudu.

24.4.2018 v 7:24 | Karma článku: 4.67 | Přečteno: 151 | Diskuse

Jan Hurka

Krda, Dolda a ti druzí...BOŘIČI MÝTŮ...

Je s podivem, jaké exotické potvůrky z dalekých končin, fundovaně rozhodují o pražských památkách parodii na MHD, silnicích a bohužel i občanstvu... Na úřadě rozhodují (ne)úředníci podle toho, jak se vyspinkají...

24.4.2018 v 7:17 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 253 |
Počet článků 294 Celková karma 9.59 Průměrná čtenost 355

Ozzozorba.cz         webové stránky

 

Pokud život nedáme v sázku, nikdy jej nemůžeme vyhrát. 

 





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.