Opičí experiment

Vědci umístili do klece se čtyřmi opicemi žebřík, na jehož vrcholu zavěsili banán. Kdykoliv některá z opic vylezla na žebřík pro banán, vytryskla studená voda, která pokropila všechny opice v kleci. 

Vědci umístili do klece se čtyřmi opicemi žebřík, na jehož vrcholu položili banány.
Kdykoliv některá z opic vylezla na žebřík pro banán, vytryskla studená voda,
která pokropila všechny opice v kleci. 

Toto se opakovalo, pokaždé když se některá z opic odvážila pro banán na žebřík.
Opice se naučily lekci a pro banán už žádná z nich nelezla.
Poté byla jedna opice vytažena z klece a na její místo byla umístěna opice nová. 

Ta po krátké chvíli zavětřila banán a lezla si pro něj.
Ostatní opice ji ale strhly ze žebříku a začaly ji bít.
Vše ještě dříve než se spustila studená voda.

Byla vyměněna další opice (ze čtyř původních zůstaly dvě)
a vše se opakovalo z jediným rozdílem; nová opice byla bita i opicí,
která nikdy nezažila pokropení studenou vodou. 

Nakonec byly vyměněny i zbývající dvě opice, které se také naučily lekci. 
Do klece vstoupila nová pátá opice.
Šla si rovnou pro banán na žebřík, byla však stržena opicemi v kleci,
které pokračovaly v tradici bití, přestože nikdy nezažily spojení proudu studené vody
a banánu na žebříku. Tak už to prostě chodí.

Stephenson, G. R. (1967). Cultural acquisition of a specific learned response among rhesus monkeys. In: Starek, D., Schneider, R., and Kuhn, H. J. (eds.), Progress in Primatology, Stuttgart: Fischer, pp. 279-288.