Luxusní klec

Na ulici teče a proudí život; emoce; výkřiky. V luxusních apartmánech je hrobové ticho. Luxusní prostor se stává rakví, ve které člověk spí, žije a zemře. Podivné vítězství.

V hrobě nemůžeme očekávat zázraky. Kutáme a kutáme a chceme se zabezpečit. Někdo si vytváří luxusní hrobku, jiný dosáhne na dřevěnou rakev, dalšího čeká jen černá díra v zemi.

Tělo a lidská psychika mají určité meze, než se rozkymácí v šílenství nebo rozpadne v prach.

Ironické vysvobození. Až smrt nás vysvlékne z luxusního vězení kterému říkáme život. Smrt, které se (právem) obáváme, se proměňuje ve spásu. 

Netvrdím, že pro všechny. V tom je kouzlo luxusních klecí.